O 1200 kg uhlí na rodinu méně. Pomáháme v boji se znečištěným ovzduším v Ulánbátaru pomocí energeticky účinných řešení
Publikováno: 27. 10. 2020 Doba čtení: 5 minut
Úroveň znečištěného ovzduší v Ulánbátaru, hlavním městě Mongolska, výrazně ohrožuje veřejné zdraví. Projekt Konec znečištěného ovzduší (Switch Off Air Pollution) má za cíl situaci zlepšit a usiluje o snížení spotřeby uhlí v jurtové oblasti města. Právě uhlí, kterým zdejší rodiny vytápějí své domovy, je hlavní příčinou znečištěného ovzduší ve městě.
„Domácnosti žijící v jurtové oblasti spálí každou zimu tuny uhlí a vytvářejí tak 60% veškerého znečištění ovzduší v Ulánbátaru, nejchladnějším hlavním městě světa. Tato situace má vážný dopad na zdraví celého obyvatelstva, především pak dětí, které trpí nejvíce. Špatná kvalita ovzduší má za následek oslabenou imunitu dětí a ta často vyústí ve vážnou nemoc,” vysvětluje Pierre Yves, vedoucí týmu evropských zemí na pomoc Mongolsku.
Podle údajů z AirVisual se Ulánbátar během zimního období stále řadí k těm nejznečištěnějším městům na naší planety.
„Dřív jsme spálili běžně dva pytle surového uhlí za den, takže asi 60 pytlů měsíčně, teď jsme však uhlí přestali používat úplně a přešli jsme na elektřinu,” říká 39 letý Munkhzul, obyvatel gerové oblasti Ulánbátaru.
Před pěti lety se Munkhzul se svou rodinou přestěhoval z jurty do malého dřevěného domku. Chyběla tu tepelná izolace, a tak rodina během tuhé mongolské zimy pálila surové uhlí, aby dům nevychládal.
„Díky tomuto projektu získaly rodiny jako je ta Munkhzulova možnost své domy tepelně izolovat, čímž omezují míru znečištění ovzduší a také tím snižují dopad na lidské zdraví,” říká Beatriz Maroto Izquierdo, která má na starosti pomoc lidem v jurtových oblastech.
Munkhzulova rodina nyní svůj malý domek vytápí elektrickým přímotopem a před příchodem zimy ještě plánuje zatěsnit okna a dveře, aby ucházelo co nejméně tepla.
Toxické vnitřní ovzduší a riziko popálenin
Podle UNICEF může znečištěné ovzduší způsobit onemocnění jako například zápal plic, který každoročně zabije 920 000 dětí mladších pěti let. Toxický vzduch ve vnitřních prostorech je v Mongolsku stejným problémem jako znečištěné venkovní prostředí. Profesor Jay Turner z Washingtonské univerzity v americkém St. Louis řekl během rozhovoru o jednotlivých politických přístupech a vědě, který sponzoroval UNICEF, že emise kamen jsou hlavním faktorem určujícím kvalitu vnitřního ovzduší v Mongolsku.
Munkhzul dodává: „Naši hosté vždycky chválí, jak je náš dům čistý a že tam není prach. Od té doby, co máme izolaci, je dům skutečně mnohem čistší a nemusíme se bát, jestli jsou naše děti v bezpečí. Už se nemusíme bát, že se spálí.”
Vážné popáleniny u dětí jsou totiž v Mongolsku velmi časté. Nedávný komunitní průzkum , do kterého se zapojilo 900 lidí, kteří se starají o děti mladší pěti let, odhalil, že 27% dětí utrpělo popáleniny. 70% z nich žilo v geru (jurtě).
Méně peněz do vytápění, více peněz do vzdělání
Kromě zlepšení zdraví a prostředí obyvatel Ulánbátaru je cílem také zlepšit finanční situaci zdejších rodin. Peníze, které rodiče ušetří za náklady na vytápění, mohou investovat víc do budoucnosti svých dětí.
„Líbí se mi, že utírání prachu mi už nezabere tolik času jako dřív, když jsme topily surovým uhlím, abychom domek vytopili,” říká Ariunzaya, Munkhzulova žena. „Dříve jsme utratili 340 000 tugriků (necelých 3000 Kč) měsíčně za uhlí, zatímco teď platíme za elektřinu polovinu,” dodává Ariunzaya s tím, že peníze, které její rodina ušetří za náklady na energie, se investují do vzdělání jejich dětí.
Během následujících dvou let ušetří každá domácnost v gerových oblastech 1200 tun uhlí
Pro 13 malých družstev stavebních řemeslníků bylo také uspořádáno školení, kde se dozvěděli více o tepelné izolaci domů pomocí nákladově efektivních materiálů, které jsou na mongolském trhu dostupné. Školení organizoval jeden z partnerů Člověka v tísni, Národní mongolská asociace pro rozvoj stavitelství (MNCA), který také vyškolil zhruba 30 lidí v oblasti stavebních norem, technik tepelné izolace a nákladově efektivních metod tepelné izolace.
„Vyškolili jsme 13 skupin jako energetické poradce, kteří mohou domácnostem v gerových oblastech poskytnout informace o energeticky účinné tepelné izolaci. Tyto sbory rodinám pomáhají provést tepelnou izolaci domů energeticky účinnými způsoby za použití kvalitních, nízkonákladových a místně dostupných materiálů,” říká Khulan, výkonný ředitel MNCA.
Člověk v tísni a Geres spolu s dalšími partnery usilují o snížení znečištění ovzduší v gerových oblastech Ulánbátaru pomocí opatření, která zahrnují lepší energetickou účinnost v domovech lidí, osvětové aktivity, finanční zprostředkování a také školení a technologickou podporu mikro, malých a středních podniků i domácností. Odhaduje se, že během následujících dvou let pomůže projekt SOAP zmodernizovat 1 000 domovů, které se tak stanou energeticky účinnějšími a každá domácnost ušetří 1 200 tun uhlí, čímž se výrazně sníží znečištění ovzduší v Ulánbátaru.
Jak pomáháme snížit míru znečištění ovzduší?
Konsorcium vedené GERES a Člověkem v tísni s přispěním partnerů MNCA a BEEC podporuje domácnosti v gerové oblasti, mikro, malé a střední podniky v sektoru stavebnictví, místní organizace a instituce a nepřímo i všechny obyvatele hlavního města. Cílové domácnosti jsou voleny na základě motivace modernizovat svá obydlí trvale udržitelným způsobem, který by snížil jejich vysoké výdaje za energie. Přednost mají ohrožené domácnosti a domácnosti, v jejichž čele stojí žena. Mikro, malé a střední stavební podniky zahrnují malé stavební společnosti, maloobchodníky s energeticky účinnými stavebními materiály a kamny a také podniky, které poskytují lidem trvalé pracovní příležitosti. Podniky se také volí na základě ochoty oficiálně se registrovat pod MNCA. Konsorcium navíc spolupracuje s městským úřadem Ulánbátaru, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro výstavbu a rozvoj měst a kooperuje i s dalšími vládními orgány.
Projekt je financován Switch-Asia, Abbé Pierre Foundation, Českou rozvojovou agenturou a Francouzskou rozvojovou agenturou
