Obavy z budoucnosti kvůli změně klimatu má více než 70 % mladých lidí. Přejí si, aby ČR snižovala emise skleníkových plynů, ukázal průzkum
Publikováno: 22. 9. 2021 Doba čtení: 3 minuty
Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15–20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese. Průzkum, který připravila Katedra environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock, z.s. (Jan Krajhanzl a jeho tým) ve spolupráci s organizací Člověk v tísni se věnuje postojům dvou nejmladších věkových skupin: 1. skupina 15-20 let, 2. skupina 21-35 let. Z výsledků šetření vyplynulo, že zatímco věková skupina 21–35 let v mnohém kopíruje postoje zbytku společnosti (viz České klima 2021), nejmladší věková skupina se v některých postojích liší.
Podle názoru nejmladší generace, budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní. Myslí si to 67 % z oslovených ve věku 15–20 let. „Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” popisuje pocity nejmladší generace vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. “Více než ostatní ale podporují různé klimatické protesty a sami se častěji občansky angažují. Na druhou stranu se méně zapojují do ochrany klimatu ve svých domácnostech a méně než ostatní se považují za ochránce přírody a ekology,“ upřesňuje jejich postoje k zmírnění dopadů změny klimatu.
Přestože se sami tolik neztotožňují s rolí ochránců přírody, považují za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí (67,4 % souhlasí s tím, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu). Nadpoloviční většině dotazovaných (52 %) se nelíbí životní způsob současné společnosti.
Velké obavy mají dotazovaní z toho, že změna klimatu negativně ovlivní život budoucích generací (83 %), v důsledku nemožnosti tento trend změnit pociťují mladí lidé významněji bezmoc. „V situaci, kdy každý desátý mladý člověk uvádí, že prožívá změnu klimatu s extrémně negativními pocity, je nejvyšší čas zpozornět. Takový signál by rozhodně měla slyšet jak politická reprezentace, která nese zodpovědnost za emise České republiky, tak vyučující, kteří jsou s mladými lidmi v bezprostředním kontaktu. Je to také výzva pro všechny v médiích a neziskových organizacích, kteří se ke změně klimatu vyjadřují, aby více než zoufalství vyvolávali odhodlání, více než katastrofy ukazovali cesty k řešení klimatické krize," upozorňuje Jan Krajhanzl.
Mladí lidé by měli získat sebedůvěru pro boj se změnou klimatu
Věková skupina 15 – 20 se výrazně více než zbytek společnosti občansky angažuje a akceptuje různé formy protestů za ochranu klimatu. U starších respondentů je toto přijímáno s větší mírou kontroverze. Mladí lidé zároveň očekávají, že se do ochrany klimatu aktivně zapojí aktéři veřejného života. Očekávají aktivní podporu od ministerstva životního prostředí, vlády, politiků, ale i od médií, neziskových organizací nebo škol. Pouze 25 % mladých lidí si myslí, že jim dnes školy pomáhají s rozvojem jejich dovedností a kompetencí jako je respekt, ověřování si informací, odpovědnosti, spolupráce, pochopení propojenosti mezi domácím a celosvětovým děním nebo zapojení do ochrany životního prostředí.
"Je potřeba, aby mladí lidé na všech typech škol získávali oporu nejen v práci s aktuálními a ověřenými informacemi o klimatické změně, dokázali rozpoznat její příčiny i projevy i v místě, kde žijí, ale také oporu v tom, jak pracovat s náročnými emocemi a aby dostávali prostor pro pěstování sebedůvěry, že dokáží přispět k jejímu řešení. Je skvělé, že někteří učitelé to už dělají.“ říká Veronika Endrštová, metodička globálního vzdělávání y Člověku v tísni.
Průzkum veřejného mínění o postojích mladých lidí v ČR ke klimatu České klima 2021 vznikl za finanční pomoci organizace Člověk v tísni z grantu EU. Doplňuje rozsáhlý reprezentativní výzkum veřejného mínění, který podrobně zkoumá vztah obyvatel České republiky ke změně klimatu a jeho ochraně.
Výzkumné zprávy najdete zde:
Kontakt:
Tomáš Chabada (FSS MUNI): +420 773 107 789
Veronika Endrštová (Člověk v tísni): +420 603 944 435
Jakub Zelený (Člověk v tísni): +420 773 743 665
