Obchod s lidmi nabývá na síle. Výzvou je i pro Česko

V uvedené definici je potřeba vypíchnout tři konkrétní prvky: najímání, přesun a vykořisťování.

Stojí za povšimnutí, že přesun oběti sice může, ale nemusí probíhat přes mezinárodní hranice. Z hlediska práva může docházet k přesunu mezi regiony, městy, vesnicemi, ale teoreticky klidně i z jedné strany ulice na druhou.

Právě v tomto ohledu se obchodování zásadně odlišuje od pašování neboli převaděčství (human smuggling). Ačkoli bývají oba fenomény často zaměňovány, rozdílů mezi nimi existuje hned několik. Ve stručnosti je shrnuje následující tabulka.

Důležitým rozdílem mezi obchodováním a převaděčstvím je použití, respektive nepoužití síly či nátlaku. Lidé, kteří využívají služeb převaděčů, tak zpravidla činí dobrovolně a za celou cestu se nemusí setkat s žádnou formou donucení. U obětí obchodování je situace jiná. Není sice nezbytně nutné, aby byly přímo uneseny anebo čelily hrubé fyzické síle, nějaká podoba nátlaku, lsti nebo zneužití jejich bezbrannosti je ale přítomna vždy.

V praxi může mít donucení nespočet podob. Pachatelé mohou například své oběti izolovat, podrobovat je neustálému dohledu, vyhrožovat jim násilím proti jejich příbuzným, anebo je nejrůznějšími způsoby ponižovat. Častou praktikou pachatelů, obzvlášť efektivní v případě dětských obětí, je kombinování nátlaku a citového pouta.

Co se týká rozlišování mezi obchodováním a pašováním, je nicméně potřeba dodat, že v reálném světě bývá hranice mezi oběma nejasná a propustná. Není například neobvyklé, že migranti, kteří se v průběhu převedení přes hranici zadluží, bývají pašeráky zadrženi, dokud někdo z rodiny dluh nesplatí. Kromě toho s sebou takový přechod hranic může nést fyzické a sexuální násilí.

Nejčastější podoby obchodování

Ačkoli může mít obchodování s lidmi spoustu forem, nejčastější jsou dvě, a to sexuální vykořisťování a nucená práce. Jejich dominanci dobře ukazují například nejaktuálnější data o situaci v Evropské unii:

Globálně méně významné, ale přesto v některých částech regionech běžné formy obchodování zahrnují například nucené sňatky, nedobrovolné domácí služebnictví, a v neposlední řadě i různé varianty pracovní i sexuální exploatace dětí, včetně praktik, jako je využívání dětských vojáků.

Specifickým typem obchodování, nebo přesněji jeho výsledkem, může být otroctví. Velmi blízko k němu má široce rozšířený jev označovaný jako „dlužní vázanost“ (debt bondage). Populární označení celého obchodování s lidmi jako „novodobého otroctví“ je ale podle některých expertů příliš zjednodušující.

Společným znakem všech forem obchodování je, že cílí na zranitelné skupiny obyvatel. Obecně vzato se terčem pachatelů stávají lidé, kteří z různých důvodů nemohou naplnit svoje nejzákladnější potřeby, od jídla přes pocit bezpečí po společenské přijetí a pocit sounáležitosti (viz známou Maslowovu pyramidu potřeb), a snadno se v tomto směru stávají závislými na druhých.

V reálu se oběťmi obchodování typicky stávají především migranti bez dokladů, lidé vysídlení v důsledku konfliktů nebo přírodních katastrof, příslušníci LGBT komunit, příslušníci nejrůznějších marginalizovaných a utlačovaných skupin, a obecně lidé z chudých poměrů. Disproporčně jsou obětí ženy.

Jaký má obchod s lidmi globální rozsah?

Přesné rozměry obchodu s lidmi jsou velkou neznámou. Získat o tomto typu nelegálního byznysu spolehlivé statistické údaje je vzhledem k jeho skrytému charakteru nemožné (jako ostatně u všech typů neregulérní migrace). Údaje, které jsou k dispozici – a z nichž některé uvádíme níže – představují pouze odborné odhady.

Celkově nicméně mezi odborníky panuje shoda na tom, že tzv. trafficking v posledních letech a desetiletích sílí. Hlavní příčinou jeho vzestupu (a vzestupu organizovaného zločinu jako takového) po konci studené války je globalizace. Ta s sebou totiž přináší mimo jiné i prudce rostoucí poptávku po levné pracovní síle, prohloubení rozdílů mezi chudými a bohatými nebo rozmach turismu, s nímž se nevyhnutelně pojí i poptávka po sexuálních službách.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) označuje obchod s lidmi za nejrychleji rostoucí zločinný průmysl na světě a dodává, že jeho růstu nahrává fakt, že pro pachatele jde o sféru, která je nejen vysoce výdělečná, ale s ohledem na nízké riziko odhalení a potrestání také relativně bezpečná.

Nejnovější odhady Mezinárodní organizace práce (ILO) hovoří o tom, že v podmínkách nucené práce nebo sexuálního vykořisťování se celosvětově nachází 28 milionů lidí.

Zhruba 70 procent obětí tvoří ženy. Podíl dětí činí asi jednu čtvrtinu.

Celosvětové zisky z obchodování vzrostly podle propočtů ILO mezi lety 2014 a 2024 ze 172 miliard na 236 miliard amerických dolarů.

Pohled do světa: trafficking na sto způsobů

Na glóbu níže jsou zachyceny státy, které americké ministerstvo zahraničí v posledním vydání své respektované zprávy o obchodu s lidmi zařadilo do nejhůře hodnocené kategorie. Zpráva sice odráží primárně aktivitu, kterou státy v boji proti traffickingu vyvíjejí, zároveň ale obsahuje zřejmě nejkomplexnější obraz obchodování, jaký máme k dispozici.

Situace v ČR

Jak velkým problémem je obchodování s lidmi v Česku? Veřejně dostupné statistiky kriminality ukazují, že počet zjištěných případů obchodování v posledních letech roste. Nutno ale pamatovat, že stejně jako u jiných nelegálních aktivit, jako je například výše zmíněné převaděčství, zachycují tato data jen velmi úzký výsek reality a nelze vyloučit, že spíše než o rozsahu obchodování vypovídají o větší aktivitě a efektivnější práci policie.

Podle nejnovější zprávy Ministerstva vnitra o stavu obchodování s lidmi, shrnující situaci za rok 2023, byly „stav, struktura i dynamika“ tohoto typu trestné činnosti srovnatelné s rokem předcházejícím. Dokument konstatuje, že neměnné zůstávaly také formy obchodování a metody, které pachatelé využívali, upozorňuje ovšem na pokračující trend, kdy jsou právě používané metody čím dál sofistikovanější. Výsledkem je, že „oběti mají v mnoha případech velice malou možnost zjistit, že se staly předmětem zájmu organizované skupiny pachatelů“.

Fakt, že situace zůstává stabilní, rozhodně neznamená, že je stabilně dobrá. Případy obchodu s lidmi patří v posledních letech mezi ty nejzávažnější, které řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Extrémně rizikovou je z hlediska obchodování sféra takzvaného agenturního zaměstnávání, kde zejména vinou nejrůznějších podvodných agentur dochází k rozsáhlému vykořisťování cizinců.

Ze zmíněné zprávy MV vyplývá, že mimořádně zranitelnou skupinou cizinců jsou v oblasti agenturní práce váleční uprchlíci z Ukrajiny. Právě u nich totiž mohou pochybní zaměstnavatelé a vykořisťovatelé zneužít celé řady slabin, jakými jsou jazyková bariéra, materiální nouze, neznalost prostředí a závislost na poskytnuté práci a ubytování.