„Odejít není řešení. Musíme tu zůstat a pracovat na lepší budoucnosti pro další generace,“ říká Zurmati, humanitární pracovník z Afghánistánu.

Publikováno: 7. 8. 2023 Doba čtení: 3 minuty
Distribuce peněz v Ghánzí
© Foto: Jallaluddin Adipoor

Zurmati je humanitární pracovník v Afghánistánu, který zde přes pět let pracoval pro různé nevládní organizace. Pracuje, aby sloužil svému lidu, uživil rodinu, přispěl ke zlepšení situace v zemi a zajistil lepší budoucnost afghánským dětem.

„Před dvěma lety došlo v Afghánistánu k obrovskému politickému převratu, který přinesl sociální a ekonomickou krizi. Mnoho lidí přišlo o práci a odhaduje se, že od roku 2021 uprchlo ze země více než 1,6 milionu Afghánců, včetně mnoha talentovaných a mladých lidí. Mohl jsem odejít také, ale neudělal jsem to, navzdory strádání a problémům, které jsem měl," říká Zurmati. Živí sám celou rodinu, proto hodně pracuje a snaží se najít způsob, jak vyjít s penězi. 

„Byl jsem hodně nervózní, protože jsem nevěděl, jak pokrýt náklady celé naší rodiny. V době, kdy všichni přemýšleli o útěku ze země, jsem si hledal práci, abych mohl pomáhat našim lidem. Tak to dělají téměř všichni humanitární pracovníci. Odchod pro nás není řešení,“ vysvětluje Zurmati.

Zurmati zůstal a začal pracovat v Člověku v tísni. Je tak jedním z humanitárních pracovníků, kteří pomáhají afghánskému lidu. „Afghánistán je chudá země, lidé trpí hladem a mnoho rodin přišlo o člověka, který je živil. Nejvíce zranitelné jsou ženy, zdravotně postižení a děti. Zaslouží si větší pomoc a my, mladí lidé, máme zodpovědnost jim ji nabídnout," říká Zurmati.

Vzdělaná generace je zodpovědná za změnu k lepšímu

Zurmati sám patřil mezi ty, kterých se situace v Afghánistánu dotkla. Po změně režimu přišel o všechno, neměl žádný příjem a jeho dcery už nemohly chodit do školy, ale nevzdal se. Nyní má práci, kterou si přál, a pomáhá svým lidem překonávat problémy.

„Pro mou generaci v Afghánistánu nebylo snadné vzdělávat se. Za mou cestu ke vzdělání jsem prošel mnoha výzvami a zlomy, byla to trnitá cesta. Díky tomu jsem ale silnější a zkušenější. Mladší generace má nyní podobné problémy, ale my se nevzdáváme," říká Zurmati.

Zurmati je přesvědčen, že vzdělaní lidé mohou přinést změnu a jsou zodpovědní za lepší život mladších generací. Útěk není řešení. Proto se rozhodl zůstat a pracovat pro místní. 

„Patřím k paštunskému etniku a v naší rodině je vzdělaných opravdu málo lidí. Já a můj otec jsme jediní vzdělaní lidé v rodině a já bych měl být tím, kdo dláždí cestu k lepšímu životu pro následující generaci,“ vysvětluje Zurmati.

Zurmati řídí jeden z našich humanitárních projektů zaměřených na podporu nejohroženějších lidí v provincii Ghazní. V rámci projektu poskytujeme lidem finance na pokrytí jejich základních potřeb. Projekt je financován z Afghánského humanitárního fondu (AHF).

„Je pro mě radost pomáhat těm, kteří to potřebují v náročné době. Věřím, že je to moje životní poslání. Sloužím svému lidu a své zemi, a to je to nejmenší, co pro ně mohu udělat. To mi dodává sílu a žene mě to kupředu na mé cestě,“ dodává.
Autor: Jallaluddin Adipoor, Člověk v tísni, Afghánistán

Související články