Arménie: Dnes oslavujeme naše kolegy
Publikováno: 18. 8. 2023 Doba čtení: 2 minuty
Každý rok 19. srpna si světové společenství připomíná Světový humanitární den (WHD), který byl v roce 2009 vyhlášen Valným shromážděním OSN. Tento den je sjednocující výzvou k uznání neúnavného úsilí humanitárních pracovníků a k posílení celosvětového povědomí o nezastupitelné úloze humanitární pomoci na celém světě.
Stěžejní hodnoty Člověka v tísni tkví v obhajobě základních práv lidí, zejména v době katastrof. Naše organizace byla založena jako reakce na zemětřesení ve městě Spitak v Arménii v roce 1988 a na konflikt v Náhorním Karabachu v roce 1992. V průběhu tří desetiletí se nadále denně věnujeme pomoci jednotlivcům v nouzi.
K tomuto významnému dni jsme připravili rozhovory s našimi humanitárními pracovníky v Arménii, v zemi, kde je naše podpora i nadále klíčová a kde náš odhodlaný tým usilovně pracuje na řešení potřeb místního obyvatelstva.
Alisa, terénní pracovnice, která v Arménii působí již více než dva roky, je v důvěrném kontaktu s lidmi, kterým pomáháme. O své životní cestě přemýšlí takto:
Laura, která u nás pracuje již devět let a z toho pět let se věnuje sociální a humanitární práci, zdůrazňuje, že je důležité, aby se v rámci poslání humanitární organizace rychle řešily potřeby zranitelných osob. Humanitární práce zahrnuje empatické vnímání emocí a myšlenek těch, kteří čelí náročným situacím. Jde o to ujistit je, že v těžkých životních chvílích nejsou sami.
Anush, projektová manažerka, která má téměř patnáctiletou praxi v občanské společnosti, zdůrazňuje zásadní roli, kterou hrají nevládní organizace při pomoci jednotlivcům, kteří čelí nestabilním situacím. Tyto organizace pečlivě identifikují nejzranitelnější jedince a spolupracují s nimi, přičemž se zaměřují na řešení specifických potřeb, které nemusí umět pokrýt ani vládní intervence.
Humanitární pomoc vzniká během krizí; zde je nutné souběžně s poskytováním pomoci pečovat i o posílení postavení příjemců a rozvoj jejich dovedností. Protože když pomoc nakonec skončí, nově nabyté znalosti jim umožní začít znovu.
Anush zdůrazňuje, že zranitelnost vyplývá z okolností, nikoli z vrozených vlastností a vysvětluje, jak humanitární pracovníci v terénu dokáží vnímat potřeby jednotlivců a umí přizpůsobit pomoc tak, aby měla přesný dopad. Humanitární pracovníci hrají důležitou roli při navazování kontaktů s postiženými komunitami a rozumí jejich zranitelným příběhům, díky čemuž jsou vnímaví ke svým vlastním emocionálním výzvám.
Jako humanitární organizace si skutečně uvědomujeme význam podpory a ocenění těchto osob a uvědomujeme si důležitost jejich úkolů. Tím, že budeme pečovat o jejich emoční stránku, zajistíme, že zůstanou odolnými ochránci v předních liniích, kteří jsou schopni přinášet trvale udržitelné výsledky.
