Parlament v Kyrgyzstánu projednává zákon, který kriminalizuje a brání občanskému aktivismu

Navrhované změny jsou v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Kyrgyzstánu, včetně práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování chráněných Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Návrh zákona, který vychází z odpovídající ruské legislativy, navrhuje zavést řadu změn do kyrgyzského zákona o neziskových organizacích a do příslušných paragrafů trestního zákoníku. Návrh poprvé předložila členka parlamentu Nadira Narmatovová koncem roku 2022. V květnu 2023 Narmatovová znovu předložila návrh zákona v aktualizovaném formátu a s podporou velkého počtu dalších členů parlamentu.

Občanská společnost návrh zákona široce kritizovala. V září 2023 okolo 120 kyrgyzských organizací naléhalo na parlament, aby upustil od legislativy a mezinárodní skupiny pro lidská práva opakovaně vyzývaly k jejímu zamítnutí. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a experti OSN na lidská práva navíc vydali vysoce kritická hodnocení návrhu zákona a mezinárodní instituce a zahraniční ambasády vyzvaly k jeho přezkoumání nebo stažení.

Navzdory této kritice byl návrh v říjnu přijat v prvním čtení a 23. ledna jej parlamentní výbor pro ústavní legislativu definitivně schválil. Pokud projde celým parlamentem v dalších dvou čteních, bude návrh zákona zaslán prezidentovi k podpisu.

Ačkoli byly v původní verzi návrhu zákona provedeny některé změny, zůstává zásadně represivní a zavádí dalekosáhlá omezení činnosti skupin financovaných ze zahraničí.

Nejvíce znepokojující ustanovení jsou:

• Všechny skupiny, které dostávají jakoukoli finanční pomoc nebo jinou podporu ze zahraničních zdrojů a zapojují se do „politických aktivit“, by se musely zaregistrovat jako „zahraniční agenti“ – stigmatizující a diskreditující označení, které znamená, že skupiny dodržují objednávky „zahraničních“ aktérů v neprospěch obyvatel Kyrgyzstánu. Ministerstvo spravedlnosti by vytvořilo veřejný rejstřík takových „zahraničních agentů“.

• Pojem „politická činnost“ je široce definován jako jakákoli činnost, která se snaží „ovlivňovat rozhodování státních orgánů“ s cílem „změnit veřejnou politiku těchto orgánů“, stejně jako aktivity směřující k „ovlivňování rozhodování státních orgánů“. Mezi takové činnosti podle návrhu zákona patří např. pořádání veřejných setkání, debat a shromáždění; zveřejňování odvolání nebo stanovisek k zákonným ustanovením; sdílení názorů na státní politiku a politické procesy v Kyrgyzstánu; monitorování a obhajování volebních preferencí; provádění průzkumů a sociologických výzkumů a zveřejňování jejich výsledků; zapojení členů místní veřejnosti – zejména mládeže – do těchto typů aktivit nebo financování jakýchkoli takových činností. Návrh zákona také označuje takzvanou propagandu „netradičních“ sexuálních vztahů a práv LGBTQI jako „politickou aktivitu“.

• Skupiny registrované jako „zahraniční agenti“, které publikují nebo sdílejí jakýkoli druh informací a/nebo materiálů, budou muset jako zadavatelé těchto materiálů zahrnout do svých publikací podrobné informace o svých dárcích.

• Pokud organizace tyto požadavky poruší, ministerstvo spravedlnosti bude moci po upozornění pozastavit její činnost až na šest měsíců. Pokud dotčená organizace ve stanovené lhůtě porušení nenapraví, může ministerstvo požádat soud o její zrušení.

• Ministerstvo spravedlnosti by mělo také široké pravomoci dohlížet na činnost „zahraničních agentů“, což zahrnuje vyžádání přístupu k jejich finančním a organizačním dokumentům a účast na akcích. Navrhované změny trestního zákoníku zavádějí tvrdé sankce – od vysokých pokut až po odnětí svobody až na tři roky (pro jednotlivce) nebo až na pět let (pokud se jich dopustí skupina jednotlivců) – pro osoby shledané vinnými z činností, které způsobují značné škody, vedou k poškozování práv občanů, společnosti nebo státu nebo takových činností, které nabádají veřejnost k odmítnutí plnění občanských nebo služebních povinností nebo k jinému protiprávnímu jednání. Tato vágně formulovaná ustanovení by mohla být svévolně použita proti zástupcům skupin, které jsou nepohodlné vládnoucím skupinám.

Pokud bude zákon o „zahraničních zástupcích“ přijat a podepsán, bude mít pravděpodobně dalekosáhlé důsledky pro pulzující občanskou společnost Kyrgyzstánu, protože většina entit dostává zahraniční financování kvůli nedostatku domácích zdrojů. Podle oficiálních statistik je v zemi aktuálně registrováno více než 20 000 takových organizací a skupin. Pokud bude zákon přijat, zkušenosti lidskoprávních a dalších skupin v Rusku naznačují, že mnohé z nich budou pravděpodobně nuceny ukončit činnost, ať už z vlastního rozhodnutí nebo z příkazu úřadů.

Situace v oblasti lidských práv v Kyrgyzstánu se v posledních několika letech výrazně zhoršila, přičemž úřady podnikají stále více kroků k potlačení svobody slova, sdružování a shromažďování.

Nezávislá média a novináři, blogeři a další, kteří kritizují politiku kyrgyzské vlády, čelí rostoucímu tlaku, včetně politicky motivovaných kriminálních případů, zatýkání a věznění. Webové stránky nezávislých zpravodajských serverů jsou svévolně blokovány a úřady se pokoušejí uzavřít mediální organizace kvůli jejich nezávislému zpravodajství, jako dokazuje příklad probíhajícího soudního řízení proti online zpravodajství Kloop nebo dřívější kauza kyrgyzské redakce Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Od 15. ledna provedly policejní složky v hlavním městě Biškeku razie v několika zpravodajských serverech, které čelí falešným obviněním z podněcování „masových nepokojů“. Několik redakcí zůstává zavřených, zatímco novináři se snaží své zabavené vybavení získat zpět.

Navíc existuje paralelní návrh zákona vypracovaný prezidentskou administrativou a poprvé předložený k veřejné diskusi v listopadu 2022. I ten může být v blízké budoucnosti předložen parlamentu. Sice se vyhýbá uvalování trestní odpovědnosti na skupiny, používá rovněž termín „zahraniční agent“, zavádí obtížná registrační a provozní omezení a navíc vyžaduje, aby se existující organizace znovu registrovaly, což vyvolává obavy, že by úřady mohly tento zákon použít k uzavření nepohodlných organizací.

Parlament by měl odmítnout navrhovanou legislativu o „zahraničních agentech“ a zdržet se přijímání jakýchkoli právních ustanovení, která nepřiměřeně brání práci nezávislé občanské společnosti a mediálních skupin, čímž porušují mezinárodní závazky a závazky země v oblasti lidských práv.

Dodržování závazků kyrgyzské vlády podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech by mělo být důležitým argumentem ze strany EU a dalších mezinárodních institucí, s nimiž chce Biškek navázat užší vztahy. Pokud by byl zákon přijat, ocitl by se Kyrgyzstán v ostrém rozporu se závazky, skrze které měl získat preferenční obchodní přístup na lukrativní trh EU. Nedávná kritická zpráva Evropské komise již zdůraznila zoufalou situaci pro nezávislé skupiny a novináře a označila ji za hlavní překážku.

Pokud by parlament navzdory všem varováním zákon schválil, EU by měla vážně přehodnotit existující obchodní výhody a také očekávaný podpis dohody o rozšíření partnerství a spolupráce s Kyrgyzstánem, která charakterizuje demokratický rozvoj a základní práva jako jedny ze svých hlavních zásad. Zhoršující se situace v Kyrgyzstánu také vyvolává otázku, zda je země způsobilá i nadále působit v Radě OSN pro lidská práva.

Signatáři prohlášení:

The statement has been signed by the following organisations:

Člověk v tísni

Civil Rights Defenders

Human Rights Watch

International Partnership for Human Rights

Norwegian Helsinki Committee

Front Line Defenders

Helsinki Foundation for Human Rights

FIDH (International Federation for Human Rights), within the framework of the Observatory for the Protection of Human Rights Defenders

World Organisation Against Torture (OMCT), within the framework of the Observatory for the