Podporujeme v Arménii přechod na znovupoužitelné nákupní tašky
Publikováno: 25. 10. 2019 Doba čtení: 2 minuty
Znovupoužitelné tašky jsou skvělým způsobem, jak snížit množství plastů a chránit tak životní prostředí. Člověk v tísni chce užívání těchto tašek podpořit na arménském venkově a lépe porozumět motivacím i překážkám bránícím v cestě k udržitelnosti. Za tímto účelem provedl Člověk v tísni v Arménii výzkum.
Co může být motivací k tomu, aby se lidé zbavili plastových nákupních tašek a osvojili si ekologičtější přístup? Člověk v tísni hledal před časem na tuto otázku odpověď v arménském Syuniku. V rámci iniciativy Méně plastů a opětovné použití – buďme k přírodě šetrnější, kterou financovalo britské velvyslanectví v Jerevanu, se podařilo shromáždit názory 384 zákazníků, obchodníků a zaměstnanců nevládních i místních organizací.
Výzkum ukázal, že 93 % zákazníků používá výhradně lehké plastové tašky a pouze 7 % si na nákupy pravidelně nosí své vlastní tašky.
Hlavním důvodem sporadického využívání znovupoužitelných tašek je pohodlí. Zákazníci vědí, že při každém nákupu dostanou plastovou tašku zdarma a prodávající nechtějí toto zaběhlé očekávání služeb zákazníkům narušit. Plastové tašky jsou tak stále k dispozici ve velkém množství.
Někteří zákazníci uvedli, že plastové tašky, které si přinesou z nákupu, znovu využijí v domácnosti, například na odpad, nošení věcí nebo na jídlo.
Průzkum dále poukázal na to, že lidé nákupní tašky, které jsou vhodné k opětovnému použití, vnímají jako neatraktivní, nehygienické, těžko sehnatelné nebo nepraktické na nošení. Tyto tašky jsou sice podle nich pevnější než plastové, ale rozdíl v šetrnosti k přírodě je jen nepatrný.
Zpráva z průzkumu nabízí lidem v Arménii i jiných zemích doporučení, aby snížili používání lehkých plastových tašek a změnili své spotřebitelské chování. V první řadě je potřeba, aby se iniciativy zaměřily na nejběžnější uživatele, jimiž jsou podle statistických údajů mladé ženy a porozuměly jejich návykům při nakupování. Přechod těchto nakupujících na znovupoužitelné tašky by přinesl benefity i širší společnosti. Podle teorie nazvané Difúze inovací, kterou zpopularizoval sociolog Everett Rogers, mohou tzv. „časní osvojitelé“ nějaké technologie (v tomto případě uživatelé znovupoužitelných tašek) určit nový trend, ke kterému se časem připojí i další lidé, které Rogers nazývá „brzká většina“. Jinými slovy, jestliže se iniciativy zaměří na preference mladých nakupujících žen, je pravděpodobné, že efekt bude větší, než kdyby se zacílily na celou arménskou populaci.
Průzkum ukázal, že užívání plastových tašek by se nemělo zrušit úplně. Mnohem účinnější je prezentovat znovupoužitelné tašky jako vkusné, dostupné, hygienické, snadno složitelné a šikovné k nošení. Také by měly vzniknout programy, v rámci kterých by prodávající nabízeli znovupoužitelné tašky a podpořili jejich dostupnost v místních obchodech.
Aby se průzkum Člověka v tísni v Syuniku změnil v praxi, je potřeba vynaložit ještě mnoho sil a práce. Výsledky výzkumu nicméně naznačují, že je možné pomoci venkovským komunitám na cestě k přechodu na ekologický a udržitelný způsob chování.
