Pomáháme rozvíjet podnikání na mongolském venkově. "Máme kvalitnější výrobky a více znalostí," říká vedoucí podpořeného družstva
Publikováno: 23. 1. 2019 Doba čtení: 4 minutyNa mongolském venkově je pastevectví nejčastějším zdrojem obživy. Žijí zde zemědělci, kteří kromě pěstování nejrůznějších plodin chovají i hospodářská zvířata. Vydělávat peníze je pro ně ovšem těžké, protože často nemají dostatek informací o možnostech financování jejich živností.
V roce 2011 založila mongolská vláda speciální fond, jehož prostřednictvím poskytuje zvýhodněné půjčky drobným podnikatelům na venkově a pomáhá jim s financováním jejich firem. Aby k fondu měli podnikatelé přístup, musí se naučit správně napsat a podat žádost, pracovat se zdroji informací o možnostech dalšího financování a také rozvíjet své vazby na lokálním trhu.
Člověk v tísni (ČvT) společně s Mongolským centrem pro vzdělávání družstev a poskytování informací (MCTIC), Knowledge Network (KN) a Asociací mongolských právniček (MWLA), pomáhá budovat kapacity 40 družstev, 10 organizací občanské společnosti a místních úřadů v 10 regionech v Arkhangai a v provinciích okolo Uvurkhangai. Spolupráce probíhá v rámci projektu Podpora obyvatel – Zlepšování živobytí (EP-IL), který je zaměřen na podporu hospodářského rozvoje venkovských oblastí a je financován Evropskou unií a Českou rozvojovou agenturou.
„Vzdělávací programy jsou podle mě pro budoucí úspěšné vedení podniku velmi důležité. Díky školením máme kvalitnější výrobky a více znalostí. Většinu věcí, které víme o rozvoji podnikání, jsme se dozvěděli díky projektu,” říká Bayarmagnai Batsuuri, předseda družstva Ar Arvijin Delgerekh ve městě Tsetserleg, které se nachází v provincii Arkhangai.
Vyšší zisky pro pastevce
Prostřednictvím družstev Člověk v tísni nepřímo přispívá k lepšímu živobytí pasteveckých rodin. Galbadrakh Purevsurena společně s celou rodinou vstoupil do družstva Ar Arvijin Delgerkh v roce 2014. „Po mnoho generací naše rodina pásla stáda jaků, ale poté, co jsme vstoupili do družstva, dokážeme zvířata, o která se staráme, využít ještě lépe. Uvědomili jsme si, jak kvalitní vlnu naše zvířata mají,” říká Galbadrakh. Jačí vlnu pastevecká rodina prodává družstvu a vždy na konci roku jim jsou vyplaceny dividendy. Galbadrakhova žena, Terbishragchaa, využila možnost navštěvovat kurzy pletení, které družstvo organizuje, a naučila se plést například rukavice, šály nebo čepice. Ty pak prostřednictvím družstva také prodává.
Během léta rodina přistaví ještě jednu jurtu pro zahraniční turisty. I když se jedná pouze o sezónní záležitost, rodinám to přináší přilepšení do rozpočtu. „Dříve pastevci prodávali jačí vlnu zprostředkovatelům a žádné zisky už z dalšího prodeje neměli. Členům našeho družstva se nyní navíc vyplácí bonusy z rozdílu ceny,” říká Bayarmagnai Batsuuri. „Také organizujeme školící programy zaměřené na podnikání a další školení,” dodává.
Byznys plán jako "kompas"
Člověk v tísni podporuje malé podnikatele v rozvoji jejich byznys plánů. „Školení, na která jsem chodila a jednotlivé případy podnikání, o kterých jsme v rámci projektu diskutovali, mě naučily, že dobře vypracovaný podnikatelský plán je kompasem pro každodenní podnikání,” říká Tungalag Tseren z provincie Arkhangai. Po téměř třiceti letech, kdy pracovala jako ekonomka v místní bance, se Tungalag rozhodla v důchodu podnikat. Dnes vede malé pekařství, které dodává asi 20 bochníků chleba denně do místních obchodů v regionu Khotont, který má 4800 obyvatel.
Projekt EP-IL navíc pomáhá různým organizacím, družstvům a dalším podnikatelským subjektům, aby získaly přístup k dalšímu financování. Projekt šíří informace o SDF a dalších fondech na místní úrovni. Také podporuje místní organizace pro posílení místní samosprávy, účasti občanů a dialogu mezi nimi a podnikateli.
Veletrhy jako vstupní brána do světa byznysu
„Projekt podporuje občanskou společnost, družstva a malé podniky tím, že poskytuje školení zaměřená na správu, řízení a marketing, ale také tréninky přizpůsobené potřebám a možnostem místních obyvatel. Jedná se například o kurzy včelařství, pletení, zpracování kůží, pěstování nových druhů zeleniny nebo pekařství,” vysvětluje Urana Dashtseren, programová manažerka ČvT.
V rámci projektu došlo mimo jiné k několika výměnným návštěvám, včetně prohlídek velkých státních továren. Projekt také usnadnil účast družstev na celostátních i místních trzích, veletrzích a výstavách, což místním zpřístupnilo nové trhy. Cílové organizace a družstva získaly nástroje pro vytvoření vlastních podnikatelských návrhů a plánů přímo na základě tržní poptávky. Nyní již cílové skupiny vědí o místních příležitostech financování a 32 družstev z celkových 40 vypracovalo společně s organizacemi byznys plány. Šest z nich nakonec získalo půjčky z finančních prostředků místních samospráv.