Pomáháme s obživou lidem, kteří se vrací do Arménie
Publikováno: 19. 4. 2022 Doba čtení: 4 minutyS návratem do vlasti se pojí také nutnost znovu se integrovat do společnosti a přizpůsobit se novým životním podmínkám v zemi. Lidé, kteří se vracejí do země svého původu, tudíž hledají způsoby, jak se znovu postavit na vlastní nohy a situaci zvládnout jak po psychické, tak sociální stránce. Mnoho lidí, kteří se dobrovolně vrací do Arménie z Německa a Francie, a chtějí se do své země původu znovu integrovat, využilo projektu podporovaného L’Office Français de l’Immigration et de l’Intégration (OFII), francouzského veřejnoprávního subjektu, v rámci „Podpory reintegrace dobrovolně se vracejících migrantů prostřednictvím zaměstnání, sociální podpory a podpory v podnikání“. Tento projekt realizuje Člověk v tísni od roku 2016.
Doposud podpořili OFII a CAROB v rámci projektu 365 případů jak v hlavním městě Jerevanu, tak v ostatních arménských regionech. Podpora probíhá různými způsoby: bylo vytvořeno 86 nových podniků, 64 migrantů prošlo odbornými vzdělávacími kurzy a 215 rodin získalo sociální a zdravotní podporu.
Všichni navracející se migranti zůstali věrní svým podnikatelským záměrům a snům a po návratu do Arménie aktivně vyhledávali finanční podporu, aby mohli začít podnikat.
Vrátil se domů... a k práci se dřevem
Norayr je jedním z příjemců pomoci v rámci programu CAROB, který vznikl v rámci spolupráce OFII a German Federal Office for Migration and Refugees (BAMF). Po několika letech v Německu se Norayr vrátil zpět do Arménie, kde se znovu usadil a integroval. V arménském městě Gyumri založil vlastní podnik vyrábějící interiérové dekorace ze dřeva, epoxidové pryskyřice nebo obsidiánu.
Norayr je profesí archeolog. V Německu napsal několik vědeckých článků, uspořádal výstavy kamenných řemesel, a dokonce se účastnil také mezinárodních výstav.
Nicméně žádný z těchto profesních úspěchů nebyl natolik silný, aby překonal jeho touhu vrátit se zpět do rodné Arménie. „Chtěl bych, aby můj jediný syn zůstal Arménem a mluvil naším rodným jazykem. Vrátili jsme se a jsem za to velmi rád. Synovi se v Arménii moc líbí,“ říká Norayr.
Norayr začal spolupracovat s několika společnostmi, a dokonce vyváží své výrobky na prodej. V současnosti je s výsledky své práce velmi spokojen. Díky zvyšující se produkci může zaměstnávat několik lidí, a tím zlepšit životní podmínky také jejich rodin.
Díky finanční pomoci si otevřeli barevné zelinářství
Tatevik a její manžel získali díky projektu OFII finanční podporu na provoz zelinářství, které jim zajistí příjem na pokrytí živobytí a základního komfortu.
Tatevik s manželem odešli z Arménie s vidinou naděje na lepší kvalitu života. Nicméně po roce v zahraničí se rozhodli, že se vrátí do své vlasti a pokusí se najít lepší budoucnost právě zde.
Finanční podpora od OFII byla společně s předchozími zkušenostmi s provozem zelinářství pro manžele velmi důležitá především v začátcích podnikání. Nyní by si přáli rozšířit nabídku sortimentu jejich podniku, a kromě ovoce a zeleniny prodávat také další produkty. „Náš obchod se nachází blízko autobusové zastávky a lidé by sem mohli chodit také na kávu a croissanty. Doufáme, že se nám tedy podaří rozšířit naši nabídku“, říká Tatevik.
V původním plánu kadeřnictví, posléze kosmetické studio
Stesk po domově byl jedním z hlavních důvodů, proč se zpět do Arménie vrátila i Siranush. Ani po sedmi měsících ve Francii si nemohla zvyknout na místní prostředí a bylo jí smutno po rodné zemi. Její původní plán byl otevřít si po návratu do Arménie kadeřnictví, nicméně poté se rozhodla, že se raději naučí pracovat s ELOS přístrojem, což je od té doby také její zaměstnání. V současnosti je schopná nabídnout velmi dobrou kvalitu kosmetických služeb a chodí k ní stále více zákazníků. Siranush má svoji práci moc ráda a je velmi vděčná za pomoc OFII.
Následující příběh v rámci CAROB projektu se od těch předchozích poněkud liší. Armine emigrovala se svým manželem Davitem do Německa, aby se pokusila najít léčbu na manželovu nevyléčitelnou chorobu, nicméně marně. Po devíti měsících v Německu se vrátili zpátky do Arménie. Davit zemřel den po jejich návratu. Armine byla ale dost silná na to, aby se pustila sama do něčeho nového. Navrhla plán podnikání pro její obchod „LuseTev“ s ručně vyráběnými doplňky a penzion „DaviTun“ (což byl původně dům jejího manžela). Armin získala podporu od OFII, a také díky ní mohla své a Davitovy sny proměnit v realitu.
Profesí malířka a kvalifikovaná turistická průvodkyně tedy v současnosti provozuje obchod v Sisianu v regionu Syunik, kde prodává ručně šité šátky, arménské národní kroje, hračky či panenky. Většinu produktů vyrobila sama. Zároveň se stará o penzion, který zrenovovala. Ten nyní slouží jako ubytování pro turisty, kteří se rozhodnou navštívit Sisian.
Program OFII má za cíl podpořit příběhy lidí, kteří se rozhodli znovu integrovat do zemí svého původu a snaží se být úspěšní v jejich aktivitách.
Překlad: Eva Mrázková
