Na Slovensku stavíme velkokapacitní vyhřívané stany, pomáháme uprchlíkům na hranicích i v ukrajinském Lvově. Na pomoc se sešlo přes 920 milionů korun
Publikováno: 2. 3. 2022 Doba čtení: 3 minuty Sdílet: Sdílet článekPomoc potřebují statisíce lidí, kteří z Ukrajiny prchají před boji do okolních zemí. Těm Člověk v tísni buduje zázemí, poskytuje potraviny, hygienické potřeby i psychosociální pomoc, zatím především na hranicích se Slovenskem. Na přechodech s Moldavskem a Rumunskem finančně podporuje a koordinuje lokální nevládní organizace, které uprchlíkům na jejich nelehké cestě pomáhají.
V úterý vyslal z Prahy humanitární vlak a navázal tak na kamiony, které v pondělí dorazily do Lvova, odkud místní tým začal pomáhat na území Ukrajiny. Na sbírkovém kontě SOS Ukrajina lidé poslali 920 milionů korun.
Podle nejnovějších údajů OSN již z Ukrajiny před boji prchlo do okolních zemí až 670 000 lidí. Hraniční přechody se plní, místní kapacity jsou přetížené a situace nepřehledná. Lidé někdy na hranicích čekají až dva dny, přičemž v noci klesají venkovní teploty hluboko pod nulu.
“Hraniční přechody jsou otevřené, ale plynulost mnohdy brzdí byrokracie. Lidé někde čekají ve frontách i 6 - 12 hodin, což je zejména během mrazivých nocí opravdu náročné. Pozitivní je, že většina dosavadních uprchlíků zjevně ví, kam jede – přátelé, rodina, známí, ...,” popisuje Marek Štys, vedoucí humanitární pomoci Člověka v tísni, který je na hranici přítomen. “To se ale samozřejmě může v průběhu dnů změnit v souvislosti s eskalujícím konfliktem. Pokud pak dorazí vlna uprchlíků bez kontaktů, kteří budou žádat o azyl, může se celá situace vážně zkomplikovat,” dodává Štys.
Tým Člověka v tísni ve spolupráci s partnerskou organizací Človek v ohrození působí na slovensko-ukrajinské hranici již od soboty. Humanitární pracovníci na ukrajinské straně u Velký Berezný, kde byla situace nejkritičtější, vybudovali zázemí pro lidi čekající ve frontě na hraniční kontrolu. K dispozici tak mají veřejné toalety, vyhřívaný stan s jídlem, teplým čajem a další drobnou materiální pomocí.
Ve východoslovenské obci Vyšné Nemecké jsou také k dispozici toalety a velký vytápěný stan o kapacitě až 200 osob, kde si mohou uprchlíci odpočinout nebo dokonce přespat. Od dobrovolníků dostávají jídlo, pití, hygienické potřeby a případně i nabité SIM karty.
Dále sledujeme drobný pěší přechod Velké Slemence, kudy proudí nejméně lidí. Na Ukrajinskou stranu Člověk v tísni zatím dodal matrace.
“Nezapomínáme ani na psychosociální pomoc. Lidé, kteří museli opustit domov a utíkají před boji, jsou často otřeseni a potřebují nejen materiální podporu. Snažíme se proto nastavit systém krizové intervence a psychosociální pomoci v Uble i Vyšném Nemeckém. Potřební jsou naštěstí zatím v jednotkách či malých desítkách, nicméně tato potřeba bohužel může dramaticky narůst,” popisuje Marek Štys.
Hranice s Moldavskem a Rumunskem - podpora místních iniciativ
Člověk v tísni mapuje situaci také na hraničních přechodech v Rumunsku a Moldavsku. “Momentálně tam působí místní dobrovolníci a neziskové organizace, které poskytují pomoc z vlastních prostředků bez jakékoliv finanční podpory. Člověk v tísni se proto rozhodl podpořit nově vznikající platformy pro koordinaci dobrovolníků a pomoci v Rumunsku i v Moldavsku a další subjekty, které působí přímo na hraničních přechodech. Ti dostanou peníze na nutné operační náklady a nákup potřebné materiální pomoci,” popisuje Jan Pejřil, koordinátor Člověka v tísni přímo z moldavských hranic.
Člověk v tísni sleduje situaci také v Maďarsku a Polsku, kde začne případně poskytovat pomoc až na základě daných potřeb.
