Pomoc Moravě a Lounsku zasaženým tornády
Publikováno: 28. 6. 2021 Doba čtení: 3 minutyDo úterního dopoledne lidé na sbírku SOS Morava přispěli částkou cca 108 milionů korun. Během víkendu mapoval Člověk v tísni spolu s ostatními nevládními organizacemi škody a potřeby postižených domácnosti, zavážel plachty, kolečka a další materiální pomoc do centrálních i obecních skladů a plánoval další koordinaci pomoci. Na místě bude působit jeho stálý tým, který bude reagovat na aktuální potřeby a provádět šetření pro přímou finanční pomoc lidem zasaženým přírodní katastrofou.
Během víkendu se dvanáctičlenný tým Člověka v tísni připojil k mapování škod a potřeb postižených domácností. „Ve spolupráci s Charitou, Červeným křížem, Diakonií a Adrou jsme obešli všechny domácnosti zasažené tornádem. Spolu s hasiči a policisty jsme zjišťovali, čeho je na místě nedostatek a jak můžeme pomoci,“ říká Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni. „Na místě vládne ohromná činorodost, pomáhá tu spoustu dobrovolníků, hasičů i těžké techniky, kterou některé firmy poskytly zdarma. Většina střech už je zaplachtovaných, část suti ze zahrad je odvezená a leckde se už začíná s opravami,“ dodává Štys.
Platba kartou zde.
Stačí nechat kontakt zde. Přispět můžete také pomocí QR kódu (1 000 Kč). Otevřete si mobilní bankovnictví a zvolte možnost "platba QR kódem":
PLACHTY, KOLEČKA A DALŠÍ MATERIÁLNÍ POMOC
V sobotu dopravil tým Člověka v tísni do centrálních skladů přímo v obcích a skladu koordinačního štábu v Hodoníně 10 500 čtverečních metrů plachet v několika velikostech na pokrytí stovek poničených či zcela zničených střech.
Podle Michala Láše, ředitele krajské pobočky v Olomouci, která se do pomoci zapojila jako první, byl materiál během chvíle rozebrán. „Na základě poptávky jsme zavezli do skladů 69 koleček a spojovacího materiálu (hřebíků, skob apod.). V pondělí ještě dovezeme 25 koleček do skladu v Břeclavi,“ plánuje Michal Láš.
Další přímý vstup od Marka Štyse můžete shlédnout na webu ceskatelevize.cz v tomto odkaze od času 1:27:20
Během průzkumu lidé nejvíc zmiňovali problém s energiemi. „Lidé jsou většinou stále bez elektřiny i plynu a nemůžou si ani uvařit, ale využívají štědrou potravinovou pomoc i kuchyně v centrálních štábech,“ říká Marek Štys. Další poptávanou komoditou byl podle něj stavební materiál a nářadí. „Začali jsme už v neděli s poptávkou většího množství střešních latí a OSB desek přímo od výrobců. Veškeré dodávky přizpůsobujeme a koordinujeme s krizovými štáby a ještě si potvrzujeme od starostů, se kterými jsme se potkávali během víkendu,“ dodává Štys.
KOORDINACE FINANČNÍ POMOCI
Hlavní díl pomoci Člověka v tísni bude spočívat v přímých finančních darech. „Snažíme se s ostatními organizacemi dohodnout jednotné principy i metodiku sběru dat a jejich vyhodnocování,“ říká Marek Štys, který na místě absolvoval několik koordinačních schůzek. „V zásadě už máme dohodu s největšími dárci i organizacemi kromě Charity, s jejímž vedením se snad potkáme v pondělí.“
Organizace se podle něj shodly na tom, že první finanční příspěvek by měl být rychlý a plošný a odpovídat proporcionálně velikosti sbírek. „V další fázi by proběhlo šetření o využití daru a nejpotřebnějším domácnostem by se částky navýšily podle plánovaných výdajů, ale i vyhodnocení pomoci od státu, pojistek, sociální situace a dalších faktorů,“ dodává Štys. Zdůrazňuje také potřebu koordinace, aby se dary nepřekrývaly nebo zásadně nelišily v různých místech a pomoc mezi obdarovanými později nedělala „zlou krev“.
Pomoc Moravě a Lounsku zasaženým tornády
POMOC NA LOUNSKU
Na základě rychlého průzkumu v obcích Stebno u Kryr, poničených ve čtvrtek silnou bouří či dalším menším tornádem, se organizace rozhodla finančně pomoci i na Lounsku. „Materiální škody tu jsou menší, ale u části domácností je znatelně horší sociální situace a bude tu nutná adresnější pomoc,“ uvažuje Jan Černý, ředitel Programů sociální integrace Člověka v tísni, který v kraji dlouhodobě působí.
Další články o pomoci v postižených obcích
Člověk v tísni tu chce podle něj využít podobný systém pomoci jako při povodních, kdy mapování doprovází podrobné rozhovory s pracovníky, kteří pak potřebné podporují dlouhodobě. „Mám obavu, že až opadne adrenalin a zmizí hasiči a první dobrovolníci, dopadne trauma na lidi plnou vahou. Je proto potřeba jednat rychle a směrovat pomoc na finální opravy střech, ale plachty jsou jen začátek,“ myslí si Jan Černý.
