Poslechněte si 4. díl našeho klimapodcastu Hlasy proměny: Komunitní energetika – obce razí soběstačnost

Jak nákladné je podobný okruh vybudovat? Jaká je jeho návratnost? A co přinese nástup komunitní energetiky obecně? Na tyto otázky odpovídá kněžický starosta Milan Kazda a energetičtí experti Jakub Maščuch, poradce prezidenta pro energetiku, Martin Ander ze Svazu moderní energetiky a Jaromír Klusák z Pražského společenství obnovitelné energie.

Kněžice razí energetickou soběstačnost… a mají i elektřinu navíc

Starosta Kněžic Milan Kazda vysvětluje, že jejich obecní energetický provoz řeší několik problémů zároveň: vytápění, nakládání s gastroodpadem a bioodpadem a také chybějící kanalizaci a čističku odpadních vod (a to včetně nakládání s kaly). Zmiňované dva kotle, jedna bioplynová stanice a jedna kogenerační jednotka ještě kromě výše jmenovaného zajišťují také trochu elektřiny jako bonus.

„Principiálně jsme chtěli navázat na naše předky, kteří si pro zvířectvo vypěstovali krmivo na vlastním poli a kromě trochy uhlí nepotřebovali nic dovážet odjinud,“ popisuje kořeny svého přemýšlení o komunální energetice Milan Kazda s tím, že v dřívějších dobách byli samozřejmě lidé skromnější a netopilo se tolik jako dnes.

Uvažujeme lokálně – slámu vykupujeme od místních

Za celým projektem stála jednoduchá rozvaha, že když obec vykoupí slámu či jinou biomasu od místních zemědělců a použije ji na produkci tepla, za které místní obyvatelé budou platit méně než u komerčních dodavatelů, bude to pro všechny výhodné a ekonomické toky zůstanou v lokalitě. „Navíc se tím podporuje zaměstnanost a výrazně se vylepšil životní standard i životní prostředí v obci,“ doplňuje starosta Kněžic Milan Kazda.

Provoz si žádá práci, ale také zvyšuje zaměstnanost

Kněžický energetický provoz zaměstnává 6 lidí. O podobné provozy je ale opravdu třeba se starat, a ne ve všech obcích pokládají za výhodu zvýšení zaměstnanosti, podotýká energetický expert Jakub Maščuch, který je také poradcem prezidenta pro energetiku: „Projekty, které jsme posuzovali, měly velmi často dobrou ekonomickou návratnost – třeba 5 let, nebo i 4 roky. Důvodem, proč zůstaly jen na papíře, je strach zodpovědných osob. Bojí se, protože si uvědomují, že se energetickému provozu budou muset věnovat. Není to žlutý kohoutek, se kterým otočíte, on vždycky funguje a můžete to pustit z hlavy. Biomasa potřebuje péči. A také vybavení.”

Slova Jakuba Masčucha potvrzuje starosta Milan Kazda, když ukazuje obecní vozový park, kde nechybí traktory s vlečkami, sekací stroje a další zemědělská technika. Jedna vlečka je pak k vidění při procházce vesnicí – obecní zaměstnanci na ni nakládají spadané listí. I to je potrava pro bioplynku a zdroj energie.

A na řadě je fotovoltaika

Dalším krokem, který v Kněžicích plánují, je zaměřit se na rozvoj obecní fotovoltaiky. Kněžice mají vypracovaný projekt na solární panely na střechy úřadu, kotelny a také skladu paliva. 

Legislativa by komunitní energetiku měla umožnit od léta 2024. Mělo by to znamenat podporu lokální produkce i spotřebu obnovitelné energie za nižší ceny. 

Zákon má např. umožnit zakládání energetických družstev, společně provozovat solární elektrárny a pak z nich také společně odebírat elektřinu. 

Kde náš klimatický podcast najdete

Podcast Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).

Kdo jsou autoři

Podcast „Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my“ vznikl v organizaci Člověk v tísni. Čtvrtou epizodu připravila Magdalena Trusinová. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč, hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastala Martina Pouchlá a věcnou správnost garantuje Magdalena Davis. Autorkou vizuálu je Kateřina Čiberová.