Případ Guapinol: Proč je nebezpečné chránit vodu v Hondurasu

Guapinol je vesnice ve správě obce Tocoa ležící v údolí Bajo Aguán v severním Hondurasu, asi 100 kilometrů od karibského města La Ceiba. Populace údolí Bajo Aguán dlouho trpěla kvůli konfliktům o půdu a vodu, při kterých zemřelo nebo zmizelo přes 150 lidí. 

Pro obyvatele Guapinolu a okolí jsou tamní řeky nezbytnou součástí života, jsou totiž jejich hlavním zdrojem pitné vody. V roce 2014 byly tyto řeky a tím pádem i životy lidí závislých na tomto vodním zdroji ohroženy, když honduraská vláda vydala povolení těžit v národním parku Carlos Escaleras honduraské společnosti Inversiones Los Pinares (ILP). Bylo to provedeno bez dostatečné předchozí konzultace s tamějšími obyvateli, a to navzdory tomu, že těžba a znečištění řek mohou ovlivnit jejich každodenní život.

ILP má nyní licenci k budování zázemí a silnic pro provoz spojený s těžbou. Ačkoli těžba ještě nezačala, výstavba těžebních zařízení již vodu několikrát znečistila. Podle nejnovější zprávy sdružení Guapinol Resiste (2020) byly řeky Guapinol a San Pedro znečištěny při výstavbě silnic pro těžbu a podle odhadů tak bylo postiženo kolem 14 000 obyvatel. V průběhu tří měsíců v roce 2018 se do domovů obyvatel komunity Guapinol dostala kontaminovaná a bahnitá voda, která nemohla být užívána ke spotřebě ani pro užitkové účely. Obyvatelé Guapinolu se obávají, že plánovaný rozsáhlý důl na oxid železitý bude vážně znečišťovat řeky a jejich nezbytný zdroj vody ještě více.

Osm aktivistů za mřížemi

Členové desítek komunit včetně Guapinolu a San Pedra v Tocoa se postavili proti plánům těžby ILP, a uspořádali řadu protestů, aby bránili své prostředí. Založili Oblastní výbor na obranu společných a veřejných zdrojů v roce 2015, který zahrnuje několik místních organizací hájících pozemková, environmentální a lidská práva obyvatel obce Tocoa.

Úsilí aktivistů v Tocoa se setkává se zakleknutím systému, které zahrnuje svévolné zadržování ze strany státu a násilí ze strany soukromých jednotek ILP podpořené také zásahy policie a armády. ILP je největším vlastníkem půdy v Hondurasu s úzkými vazbami na honduraskou vládnoucí stranu, která je údajně spojena s dřívějšími pokusy o únos a zastrašování aktivistů i podplácení úředníků.

Stát kriminalizuje aktivisty ve snaze je umlčet. V době psaní tohoto článku je osm ochránců životního prostředí a lidských práv ve vězení déle než rok. Čelí různým obviněním, od zabírání půdy a loupeží až po nezákonné sdružování. Ti nejhlasitější a nejvlivnější z nich byli terčem pronásledování a uvězněni.

Poté, co ILP podala trestní oznámení, bylo 31 osob, včetně jednoho muže, který zemřel tři roky před údajnými událostmi, obviněno z více trestných přestupků. 13. října 2020 byl v komunitě Guapinol zavražděn Arnold Joaquin Morazán Erazo. Byl jedním z těch, kteří čelili trestnímu vyšetřování kvůli protestu komunity na obranu řeky.

To, zda budou uvěznění aktivisté osvobozeni, či nikoli, je spíše záležitostí politiky než zákonu. V zájmu vyšší politiky bylo změněno honduraské právo na podporu kriminalizace ochránců životního prostředí. Represivní opatření podrobující rozporné hlasy mají také jiné formy než násilí a kriminalizaci. Není neobvyklé, že protestující čelí pomluvě, stigmatizaci, vyhrožování smrtí, předsudkům a obtěžování svých přátel a členů rodiny.

Mezinárodní společnost musí podpořit aktivisty z Guapinolu

Mezinárodní podpora hraje významnou roli při posílení hlasu aktivistů z Guapinolu. V říjnu vybral Evropský parlament za finalisty Sacharovovy ceny za rok 2020 guapinolské obhájce společně s aktivistkou Bertou Cáceresovou, která byla zastřelena v roce 2016.

Mezinárodní informační kampaň v kombinaci s tlakem místních hnutí mohou sloužit jako mocná síla vytvářející politický tlak na honduraskou vládu.

Za tímto účelem je Člověk v tísni spolu s dalšími mezinárodními nevládními organizacemi v úzkém kontaktu s místními občanskými organizacemi, sleduje vývoj situace a požaduje svobodu obránců Guapinolu.