Prohlášení nevládních organizací o dopadu ozbrojeného konfliktu na civilní obyvatelstvo v severovýchodní Sýrii

Během tří dnů dorazilo do města Hasakeh asi 60 000 nově příchozích vysídlených lidí v reakci na boje, přičemž násilnosti v této oblasti vyústily v poničení hlavní vodárny, která je v současné době mimo provoz. 400 000 lidí včetně 82 000 lidí v táborech Al Hol a Areesha je nyní nuceno spoléhat na dočasné řešení spočívající v čerpání vody z nedaleké přehrady. Tento způsob ovšem pokryje pouhých 50 % potřeb, které dosud pokrývaly dodávky vody z vodárny. Voda z přehrady má horší kvalitu a dokáže pomoci městu Hassakeh zhruba po dobu 10-15 dní. Obyvatelstvo je tedy vystaveno riziku výskytu infekčních onemocnění, zvláště pak akutního průjmu a tyfu. Tato dvě bakteriální onemocnění byla dvěma nejčastěji hlášenými nemocemi v severovýchodní části Sýrie již v srpnu 2019.

K tomuto datu došlo k nejintenzivnějším útokům ve městech Tal Abyad, Ras al Ain a Quamishli. Způsob, jakým jsou v těchto oblastech prováděny letecké a dělostřelecké útoky, zvláště pak útok na konvoj s civilisty prchajícími z Tal Abyad, ke kterému došlo 13. října, budí vážné obavy, že civilní obyvatelstvo je cílem útoků. To by znamenalo další z řady vážných porušení mezinárodního humanitárního práva. Používání výbušných zbraní v osídlených oblastech vede k masovému nucenému vysídlování a neúměrnému poškození životně důležité infrastruktury pro civilní obyvatelstvo. Nedávno opravená nemocnice ve městě Ras al Ain je opět mimo provoz stejně jako tři zdravotnická zařízení v Tal Abyad. Lidé v nejvíce zasažených oblastech tak zůstávají bez přístupu k zdravotní péči a podpoře. 

SIRF se obává, že může být zasaženo i několik hlavních zařízení humanitární pomoci v oblasti 30 kilometrů okolo hranice. Právě tam se nyní stahuje stále více tureckého vojska, jako například v táboře Mabrouka (kde se nacházelo 3 170 obyvatel) a v táboře Ain Issa (12 901 obyvatel). Tábor Mabrouka byl z velké části evakuován a není již přístupný. Většina lidí z těchto táborů byla přemístěna do tábora Areesha, ale několik rodin nemohlo odejít a nyní nemají přístřeší ani přístup k potravinám a vodě.

Potřeba humanitární pomoci dramatickým způsobem roste, ale vojenská operace přinutila mnoho mezinárodních nevládních organizací dodávku pomoci přerušit. Během několika posledních dní ztratili členové SIRF přístup do svých kanceláří v táboře Ain Issa, nacházející se 50 kilometrů od syrsko-turecké hranice. Stalo se tak poté, co město ovládly turecké ozbrojené skupiny. Místní organizace, které nepřestávají dodávat do těchto míst pomoc, čelí stále složitější situaci a riskují svou bezpečnost.

Mnoho syrských humanitárních pracovníků včetně zaměstnanců místních organizací se bojí o svůj život i o život svých rodin, protože nedokáží najít bezpečné místo v oblastech kontrolovaných vládou uvnitř Sýrie ani v sousedních zemích. Humanitární organizace hlásí rozsáhlé vysídlování syrských zaměstnanců těchto organizací a také obavy týkající se stále většího omezení jejich svobody pohybu kvůli riziku nuceného odvodu do armády.

Přístup k dodávkám humanitární pomoci je v současné situaci již dost ohrožený a jakékoli další posuny tureckého vojska by vedly k ještě větší destabilizaci této oblasti a cest, na které nyní spoléhají humanitární organizace, aby se dostaly k potřebným lidem. Na základě nedávno oznámené politické dohodě mezi kurdskými úřady a syrskou vládou apelujeme na příslušné orgány, aby se přístup k dodávkám pomoci humanitárních organizací stal prioritou.

Obyvatelé severovýchodní Sýrie žijí ve válečném konfliktu už řadu let, mnozí byli již vícekrát vysídleni a prožili fyzické i psychické utrpení, které si nelze představit. SIRF se vážně obává, že mnoho těchto civilních obyvatel nemá nyní jinou možnost než utéct na jih země a hledat útočiště v oblastech, které jsou silně kontaminované nevybuchlými municemi. Oblasti, které byly dříve řízeny tzv. Islámským státem, jako například Raqqa, jsou plné improvizovaných výbušnin a nášlapných min.

Syrské regionální fórum mezinárodních nevládních organizací se také obává, že jedním z cílů vojenské operace je navrácení obrovského množství uprchlíků. SIRF zdůrazňuje, že většina uprchlíků v Turecku nepochází z oblastí, které se Turecko snaží ovládnout a Turecko by si tedy mělo být vědomo své povinnosti respektovat zásadu o nenavracení uprchlíků.

SIRF je přesvědčeno, že nastalé problémy je nutné urychleně řešit a žádá:

• Všechny strany konfliktu musí plnit své požadavky dané mezinárodní úmluvou o ochraně lidských práv a mezinárodním humanitárním právem a přestat útočit na civilní obyvatele a humanitární pracovníky. Dále musí strany přestat cílit na dodávky vody, zdravotní zařízení, školy a tábory pro vysídlené;
• Všechny strany konfliktu musí okamžitě ukončit válečný stav a začít vést dialog s podporou mezinárodní komunity;
• Všechny strany konfliktu musí s ohledem na mezinárodní humanitární právo přestat používat výbušné zbraně, které mají dopad na obydlené oblasti v širokém okolí;
• Všechny strany konfliktu a mezinárodní komunita musí zajistit svobodu pohybu a přístup k humanitární pomoci;
• Všechny strany jsou povinny zjistit možná porušení mezinárodního humanitárního práva, hlavně pak protiprávní útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu jsou povinny zajistit viníky, kteří se musí zodpovídat ze svých činů;
• Rada bezpečnosti OSN musí obnovit usnesení 2165, aby umožnila dodávky humanitární pomoci v severovýchodní Sýrii;
• Vlády dárcovských zemí musí být připraveny poskytnout požadované množství potřebných finančních prostředků a pomoci poskytovatelům humanitární pomoci efektivně reagovat na vzniklou situaci.