Provizorní klinika poskytuje na syrském venkově zdravotní péči
Publikováno: 23. 8. 2022 Doba čtení: 2 minuty
V provizorní klinice v zadní části svého domu drží Nazeer kyslíkovou masku dítěti, které mu sedí na klíně. Místnost je jednoduchá a vybavená jen základními věcmi. Na policích vedle vyšetřovacího stolu jsou latexové rukavice, chirurgické nůžky, obvazy a kyslíkové masky. Nazeer, kvalifikovaný zdravotní bratr, si tuto kliniku otevřel díky grantu Člověka v tísni pro malé podnikatele a mohl nakoupit potřebné zdravotnické potřeby. „Rád pomáhám lidem," říká. „I dříve jsem se snažil poskytovat pomoc lidem, kteří ji potřebovali, ale před získáním finančního příspěvku od Člověka v tísni jsem na to neměl prostředky."
Nazeerův dům je stejný jako mnoho dalších v jeho sousedství, až na velkou ceduli visící z okapu, na které se skví obrázky stetoskopů a lékárniček. Kliniku si ve svém dome otevřel proto, že pacienti za ním často přicházeli v noci, místo aby jeli do místní nemocnice, a tak potřeboval mít své zdravotnické pomůcky po ruce.
Po jedenácti letech války je syrský systém veřejného zdravotnictví na pokraji kolapsu. Zničeno bylo až 50 % syrských zdravotnických zařízení. V tomto případě je sice ve vesnici nemocnice, ale Nazeer poskytuje životně důležitou pomoc tam, kde místní služby nestačí.
Nazeer se do vesnice přestěhoval v roce 2019, kdy už měl za sebou několik přesunů. Když začala válka, bylo mu teprve 15 let a jeho rodná obec na venkově ve východním Idlíbu byla často ostřelovaná. „Někdy jsme zůstávali na okraji vesnice nebo v okolních městech několik dní, dokud ostřelování neustalo, a pak jsme se vraceli zpátky," svěřuje se Nazeer. „Jednou jsem se celou noc schovával před stíhačkami pod olivovníky."
Nakonec se usadil ve svém současném domově, kde dokončil studium ošetřovatelství a požádal Člověka v tísni o finančí příspěvek pro malé podniky. Nazeerova manželka, která je také zdravotní sestrou, mu pomáhá s pacientkami, které raději přijdou na kliniku než do nemocnice. „Své povolání mám rád, protože mám blízko k lidem" říká Nazeer. „Má humanitární aspekt. Ošetřovatelství vyžaduje dobré jednání s pacienty a lidmi v nouzi, takže musím brát ohled na jejich pocity."
Nazeer doufá, že se jednoho dne vrátí do svého rodného města a založí tam další kliniku. Zatím je však spokojený s tím, že pomáhá, kde může. „Rád poskytuji služby naší komunitě. Ať už bych měl práci v nemocnici nebo ve zdravotním středisku, chtěl bych lidem pomáhat i nadále. A díky grantu pro malé podniky od Člověka v tísni můžu."
Naše podpora Nazeerovy kliniky by nebyla možná bez štědrého financování ze strany USAID. Díky tomuto financování může Člověk v tísni v podpoře drobného podnikání v severní Sýrii nadále pokračovat.
