Průzkum mezi asistenty pedagoga vypovídá o celkovém stavu ve školách. Nároky na kompetence pracovníků jsou vysoké, systémová podpora ale pokulhává
Publikováno: 3. 12. 2020 Doba čtení: 2 minuty
Věnovali se dětem, které se v důsledku uzavření škol a přechodu na online výuku ocitly bez přístupu ke vzdělávání, komunikovali s rodiči a poskytovali podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Po znovuotevření škol v loňském školním roce jich polovina ve školách zastoupila učitele a pětina se aktivně podílela na rozhodování o podobě distanční výuky. Přesto se cítí nedoceněni a stát má tendenci jejich pozici ještě „seškrtat“. Bez asistentů pedagoga by školy zvládly současnou situaci spojenou s pandemií podstatně hůře, přesto je jejich pozice v systému stále vratká, ukázalo aktuální online šetření mezi téměř 800 asistenty pedagoga, které provedl vzdělávací program Varianty organizace Člověk v tísni.
Z kvalitativních dat vyplývá, že asistenti pedagoga měli v průběhu uzavření škol a návratu do škol velmi významnou roli při komunikaci s rodinou a dítětem. Rodiče by sami bez pomoci asistentů pedagoga měli velké problémy se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Klíčové bylo podle asistentů, že měli možnost individuálního přístupu a zohlednění pracovního tempa u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, protože pro učitele to bylo během vzdělávání na dálku technicky i časově nemožné.
Ze získaných dat vyplývá, že 20 % asistentů se účastnilo rozhodování o podobě distanční výuky, necelých 40 % pak participovalo na rozhodování alespoň z části. V 64 % sami iniciovali kontakty s kolegy, ostatními asistenty, vedením školy nebo učiteli. Samostatně pak vyhodnocovali situaci dítěte a reagovali na ni ve 47 %.
I když si asistenti s řadou výzev dobře poradili, vidí značné rezervy v podpoře, která se jim dostávala a dostává. Podle výpovědí v dotazníku, by asistenti pedagoga uvítali zajištění stability zaměstnání a práci na plný úvazek, nepřímou pedagogickou činnost jako standartní součást úvazku, adekvátní ocenění za samostatné vedení třídy a oficiální rozšíření kompetencí, neboť je v důsledku současné situace naplňují. Na druhou stranu by uvítali eliminaci činností, které nesouvisí s jejich pracovní náplní. Někde využívají asistenty pedagoga například také na úklid a téměř 80 % z nich uvedlo, že vykonávali administrativní práci, která s jejich pozicí nesouvisí.
Alexandra Petrů, autorka výzkumného šetření, řekla: „Vnímám asistenty pedagoga po celou dobu jako klíčové aktéry českého vzdělávacího systému. Náš výzkum to potvrdil a nejen to, asistenti sehráli důležitou roli v podpoře žáků a ostatních kolegů, ale i rodičů. To, že navázali i přes ztížené podmínky vztah s rodiči žáků a mohli tak porozumět rodinnému prostředí žáků, mi přijde z hlediska dalšího vývoje a posouvání školní úspěšnosti dětí jako velmi důležité.“
Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Varianty, řekl: „Pro mnoho dětí, které by zůstaly odstřižené, byli asistenti pedagoga klíčovou spojkou se školou. Pro mnoho pedagogů pak byli důležitými partnery při zajišťování podpory dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. V neposlední řadě zásadně pomohli na mnoha školách obnovit prezenční výuku, když zastupovali učitele přímo při výuce. Je s podivem, že MŠMT proti tomu v létě připravilo novelu vyhlášky, v jejímž důsledku by se snížily počty asistentů ve školách vyloučením celých skupin dětí z nároku na podporu právě skrze asistenty. Přitom, jak výzkum ukázal, asistenti nepochybně výrazně přispívají ke snižování vzdělávacích nerovností.“
