S nadějí na spravedlnost mapují nepotrestané zlo. Další newsletter

Vážené čtenářky a čtenáři,

vítejte u dalšího newsletteru. Na začátek bych vás chtěl pozvat ke sledování naší zítřejší konference na téma zelené modernizace. Také jsme vyhlásili sbírku SOS Gaza. V dalších článcích si můžete přečíst o lidskoprávních organizací v Ukrajině, které podporujeme při monitorování válečných zločinů. Na závěr najdete upoutávku na skvělý rozhovor s naší psycholožkou integračního centra. Přeji příjemné čtení.

Pořádáme na Hradě konferenci „Zelená modernizace Česka 2024“

Zítra, 14. května pořádáme v Míčovně Pražského hradu spolu s dalšími organizacemi celodenní konferenci „Zelená modernizace Česka 2024“. Konference bude ve třech tematických blocích inspirovat příklady dobré praxe v rámci procesu spravedlivé transformace v Česku. Záštitu akci poskytl prezident ČR Petr Pavel.

V Gaze podporujeme psychologickou pomoc dětem. Voláme po humanitárním příměří, otevřeli jsme sbírku SOS Gaza

Mezinárodní společenství musí spojit síly pro okamžité uzavření humanitárního příměří. Situace v Gaze se stále zhoršuje a nedávné zabití sedmi humanitárních pracovníků World Central Kitchen poukazuje na otřesné podmínky, které na místě panují. Civilisté v Gaze, včetně žen a dětí, umírají při bombardování a ostřelování, jsou uvězněni bez bezpečného útočiště a s malým nebo žádným přístupem k základním potřebám, jako jsou dostupná zdravotní péče, jídlo a nezávadná pitná voda.

Farmáři v Zambii už ví, jak bojovat s devastujícími suchy

Nad zambijskými zemědělci visí hrozba v podobě zničujícího sucha. Mají naději, kterou představuje biouhel. Jedná se o přísadu do půdy, která je bohatá na uhlík a vytváří se ze zemědělského odpadu. Malým farmářům v Západní provincii Zambie tak přináší v těchto těžkých časech naději.

Nepotrestané zlo. Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout

„Zastřelen, umučen, přejet tankem, znásilněna, zemřela úderem zezadu do hlavy, uhořel, zabil ho výbuch miny…“ Takové příčiny smrti si přečtete v dokumentech, které po začátku ruské agrese proti Ukrajině shromáždily ukrajinské lidskoprávní organizace. Případů, které vykazují znaky válečného zločinu či zločinu proti lidskosti od útoků na civilisty až po unášení ukrajinských dětí na území Ruska, zdokumentovaly dosud desítky tisíc.

Jaroslav Kyryjenko nepomyslel, že se mu jeho bývalá profese vyšetřovatele bude ještě někdy hodit. Po začátku ruské invaze začal dokumentovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. O tom, že jejich práce má mezinárodní rozměr, nepochybuje ani ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Nadiia Ivanova: „Každý agresor musí vědět, že pokud spáchá zločin s mezinárodním dopadem, ponese následky. Zdokumentované válečné zločiny by měly v budoucnu posloužit jako důkazy pro mezinárodní soudní procesy proti politickému a vojenskému vedení Ruska. Bez úsilí jednotlivců a nevládních organizací, které se spojily, aby tyto důkazy sbíraly, by desítky tisíc válečných zločinů nemohly být zdokumentovány.“

Člověk v tísni od prvních dnů ruské agrese pomáhá dokumentování válečných zločinů financovat. Podporujeme jedenáct předních nevládních organizací v Ukrajině. Jejich experti vyjíždějí přímo do míst, která se ukrajinské armádě podařilo osvobodit. Vedle zaznamenávání výpovědí svědků a obětí se zaměřují i na zajišťování forenzních důkazů. Ukrajinským obráncům lidských práv je zřejmé, že válečné zločiny nelze soudit uspěchaně a že konečné slovo musí mít spravedlivý soud. Práce lidí, kteří dnes v Ukrajině sbírají důkazy o válečných zločinech, je nadějí na spravedlnost pro všechny oběti války.

Sednout si na zem, napít se vody a zhluboka dýchat. Dobrá zpráva před koncem

„To je Ola z Ukrajiny.“ I takto stručné může být představení nové spolužačky v české škole. Málokdo z dětí, ale i dospělých si dokáže představit, čím si Ola ve svém rodném Mariupolu musela v prvních měsících války projít a proč spadne ze židle, když slyší z mobilu zvuk sirény. O síle ukrajinských dětí, dopadech války na jejich duševní zdraví a psychologické práci s nimi jsme si povídaly s Natalií Pihur, naší psycholožkou z pobočky v Plzeňském kraji.

Co se odehrává v dětech, když začne válka, jaké mohou být jejich reakce? 

Natalia Pihur: Je to opravdu různé. Já bych zmínila jeden zajímavý psychologický fenomén. Často totiž mají mnohem větší strach ty děti, které o válce jen slyšely, pustily si videa na TikToku nebo se dozvěděly něco od svých blízkých. Naopak ty, které zažily válku hodně zblízka, se někdy s celou situací vyrovnávají lépe. Nejtěžší stavy ale mají obvykle ty, které zažily nějaké formy mučení nebo ztratily někoho blízkého…

Na závěr

Hledáme kolegy a kolegyně. Přidej se k nám.

Aktuální díl podcastu Mimo zorné pole: Děti už znají internet lépe než jejich rodiče. Jak je mají dospělí varovat před Tiktokem, když ho sami nemají?

Jestli jste se dočetli až sem, tak mám velikou radost. Pokud se vám newsletter líbí, doporučte ho ostatním. Přihlásit se mohou třeba na tomto odkazu: https://bit.ly/cvt-newsletter