Šest důvodů, proč děti potřebují domov. V sociálním bydlení v Praze jsme podpořili 60 rodin s celkem 200 dětmi
Publikováno: 15. 11. 2023 Doba čtení: 6 minut
Různé starosti a problémy má většina z nás. V posledních letech přibývá těch, kteří řeší i ty finanční. A pak jsou tu lidé, kteří ke všemu nemají pořádně kde bydlet. I rodiny s dětmi.
Děti bez domova?!
Rotující se svými rodiči po předražených ubytovnách, kde celá rodina žije v jedné místnosti, vaří ve společné kuchyni, užívá společné toalety, nebo se stěhují po jiných nevhodných místech. Výjimkou není ani rozdělení rodin, aby se dočasně lépe poskládali v bytech příbuzných či známých, nebo odebrání dětí z rodin do ústavní péče.
Děti bez rodičů!
„Panuje představa, že si podobné rodiny za svou neutěšenou situaci mohou samy. Přitom ony platí za své „bydlení“ mnohdy velmi podobně jako lidé, kteří si za to kupují mnohem vyšší standard. Přáli by si také bydlet líp, ale mnohdy kvůli různým předsudkům nebo neschopnosti zaplatit krom nájmu ještě i kauci jim nezbývá než se spokojit s tím, co nabízejí například takzvaní obchodníci s chudobou. Vždycky existuje horší varianta: rozdělená rodina a děti v ústavní péči,“ popisuje realitu Hedvika Schormová, terénní sociální pracovnice naší pražské pobočky.
Na ubytovnách žilo 1 400 dětí
Podle loňského průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí se v Česku v bytové nouzi nachází přes 270 tisíc lidí. Počet rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách se podle něj sice snižuje, přesto v roce 2022 v nich bydlelo dvanáct tisíc lidí, z toho čtrnáct set dětí do 15 let.
Rodiny v komplikovanější socioekonomické situaci přitom často stačí jen dočasně podpořit, než se postaví na vlastní nohy. A vyřešení střechy nad hlavou je úplným základem pro celkové zlepšení mnohdy svízelné životní situace.
Podpora bydlení rodin s dětmi ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a některými městskými částmi běží na naší pražské pobočce od roku 2019. Poskytujeme ji rodinám s dětmi (úplným i samoživitelů), kterým byl z důvodů tíživé životní situace poskytnut sociální byt. Především díky dřívější sociální politice magistrátu jsme za čtyři roky takto podpořili už přes 60 rodin s 200 dětmi. A protože v rámci našich Sociálních a vzdělávacích programů hodně energie vkládáme právě do práce s dětmi, tady jsou důvody, proč nám tato spolupráce dává smysl a proč je důležité, aby v metropoli pokračovala minimálně v rozsahu jako v posledních letech.
Šest důvodů, proč děti potřebují domov...
1. …aby mohly žít se svou rodinou
Rodiny, které nemají střechu nad hlavou, řeší svou situaci, jak se dá. Někdy je to i rozdělí.
„Klientka, která těsně před nastěhováním do sociálního bytu bydlela s manželem na ubytovně, v místnosti, kam se vešla jen dvojpostel a malý stolek, musela nechat svého desetiletého syna na čas u sestry. Po nastěhování do bytu se syn vrátil domů. Rodina teď má naopak možnost poskytnout zázemí i dětem příbuzných. Klientka hlídá synovce a neteře, děti se zejména v období chladnějšího počasí mají kde setkávat se svou babičkou, která je chodí navštěvovat,“ ilustruje Jana Němcová, koordinátorka služby.
Absence stálého bydlení bývá jedním z hlavních důvodů odebrání dětí z rodiny, i když oficiálně by to tak být nemělo. Praxe však ukazuje, že po získání bytu se v některých případech děti do rodin vrací nebo hrozba odebrání mizí.
2. …aby se nemusely stěhovat po azylových domech a jiných pro ně nevhodných ubytováních
Ubytovny nejsou pro děti bezpečným prostředím. Rodina tam nemá ani dostatek prostoru a soukromí.
„Bohužel, opakující se téma z prostředí ubytoven je i vystavení dětí sexuálnímu obtěžování. Únik z takto ohrožujícího prostředí díky možnosti přestěhovat se do sociálního bytu lze určitě považovat za jednu z velkých pozitivních změn v rámci procesu zabydlování,“ upozorňuje Hedvika Schormová.
3. …aby byly ve větším bezpečí a také zdravějším prostředí
Děti ohrožují i zcela elementární věci – společné hygienické zázemí (někde s omezenou dostupností teplé vody), hmyz, problematické uchovávání potravin či např. daný provoz společné kuchyně (např. v noci ohřát mléko kojenci může být v rozporu s pravidly) nebo komplikované podmínky pro praní prádla miminek.
„Rodiny někdy nešikovně uchovávají potraviny v lednici společné kuchyně pro celé patro nebo v zimním čase raději za oknem. Trvanlivé potraviny někde musí mít zašroubované v několika sklenicích kvůli hmyzu. Některým život ztěžují i štěnice. Změna v kvalitě života pro rodiny, které se nastěhují do sociálního bytu je obrovská. Mají najednou sprchu a toaletu jen pro sebe, rodiče se nemusí obávat odejít do práce a nechat děti doma i samotné,“ popisuje Jana Němcová.
4. …aby se měly kde připravovat do školy
Jedním ze zásadních obratů v životě dětí, které se přestěhují do bytu, je nově nabyté soukromí. Mohou mít vlastní pokoj/kout se svými věcmi, mají možnost se lépe soustředit. Často pak mívají ve škole lepší výsledky.
„Sedmnáctiletá dcera naší klientky zdárně dokončila druhý ročník střední zdravotnické školy. Rodina v minulosti bydlela v jednom pokoji u příbuzných, nyní po nastěhování do bytu má dcera svůj prostor na učení,“ uvádí terénní sociální pracovnice Karolína Benešová.
5. …aby měly kde odpočívat a nabírat nové síly
Nastěhováním do bytu se dítěti dostává většího klidu a kvalitnějšího odpočinku. Může si domů pozvat i kamarády (na některých ubytovnách jsou návštěvy zpoplatněny nebo jsou zakázané). Je-li to potřeba, rodiče mohou začít řešit i jejich duševní zdraví, vyhledat pomoc dětského psychologa.
„Setkáváme se s různými pozitivními změnami. Vnuk jedné naší klientky, která ho má v pěstounské péči, se například v bytě postupně rozmluvil. Více komunikativní začaly být i jiné naše klientky, matka samoživitelka s dcerou. Postupně opadají úzkostné a depresivní stavy, lidé působí radostněji,“ podotýká Jana Němcová a navazuje: „A třeba další klientka, jejíž syn dlouho toužil po pejskovi, mu ho konečně mohla pořídit. Na ubytovně to nepřicházelo v úvahu. Doma ho konečně mohou mít.“
6. …aby se o ně mohli rodiče lépe starat, byli schopni pracovat a více se soustředit na zdraví a řešení dalších problémů celé rodiny
Jak už se objevovalo výše, po vyřešení hlavní starosti – jestli budou mít kde s dětmi složit hlavu – je čas řešit i starosti, které do té doby stály v pozadí a mají vliv i na děti. Jde o řešení případných dluhů, hledání nového/lepšího zaměstnání, zabývání se vlastním fyzickým i duševním zdravím, zorientování se v oblasti sociálních dávek, o větší aktivitu při dohledu na vzdělávání dětí, výběru volnočasových aktivit a podobně. S tím vším rodinám umíme pomoci v rámci našich Sociálních a vzdělávacích programů – terénní sociální práce, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, dluhové poradenství, předškolní podpora, doučování, nízkoprahové kluby či poradenství mladistvým – a nebo doporučíme jiné specialisty.
Může pomoci připravovaný zákon o podpoře v bydlení
Systémovému zvýšení dostupnosti bydlení, rozšíření nájemního bydlení i pomoci v bytové nouzi může přispět připravovaný zákon o podpoře v bydlení z pera Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí. Široká koalice odborníků, včetně Člověka v tísni, sdružená v iniciativě Za bydlení považuje současný návrh za kvalitní. Měl by být do konce roku předložen vládě a vstoupit v platnost na začátku roku 2025.
