Šli jsme do hor: Návrat vnitřních uprchlic ze Sindžáru
Publikováno: 28. 11. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Je pondělí odpoledne a školní zvonek oznamuje konec další vyučovací hodiny. Dívky se hrnou ze tříd a zaplňují chodby. Klapot černých bot a dětský smích se rozléhá z budovy směrem k hřišti. Mohla by to být jakákoli škola v jakémkoli městě, ale tyto dívky, z nichž jsou mnohé jezídky, přišly přinejmenším jednou o domov.
Za okny třídy a za zdmi hřiště se země svažuje k úpatí a ruinám starého města Sindžáru a za ním k samotným horám. Tyto vrcholky porostlé keři, z nichž je výhled na dívčí střední školu v Sindžáru, jsou připomínkou utrpení, kterým si prošlo tolik dětí a rodin. Když 3. srpna 2014 pod rouškou ranní tmy vstoupil do Sindžáru takzvaný "Islámský stát", uprchlo do hor 50 000 jezídů.
„Chystali jsme se do nemocnice, když nám řekli, že se k Sindžáru blíží Islámský stát," říká Elias, místní zdravotní bratr a otec jedné ze studentek. „Vyšli jsme do hor a zůstali tam čtyři dny bez jídla a vody, přičemž ISIS sledoval každý náš krok. Sotva jsme se s rodinou udrželi naživu. Viděli jsme spoustu lidí, kteří přímo před námi umírali žízní."
Mnoho studentů bylo v té době malými dětmi, někteří byli příliš mladí na to, aby si vůbec něco pamatovali. Ale mezi rozmazanými vzpomínkami jim některé scény zůstaly vryté do paměti. Fatimě bylo pouhých sedm let, když byla donucena se svou rodinou ze Sindžáru uprchnout.
„Islámský stát nám opravdu ublížil. Byla jsem velmi malá a moc si toho nepamatuji. Když jsme byli na cestě ze Sindžáru, zastavili mou sestřenici a jejího manžela. Ubili ho k smrti. Ona to nevydržela a zaútočila na ně, takže ji také zabili. To se stalo před mýma očima."
Fatima je jinak obyčejná dospívající dívka. Pět dní v týdnu chodí do školy, tráví čas s kamarády a o víkendech jezdí s rodinou na pikniky. Sedí v ředitelně a dává pozor, aby si nepomačkala uniformu, zatímco čeká, až ji po vyučování vyzvedne její starší sestra. „Do školy tady s kamarády chodím moc ráda," říká Fatima. „Baví mě naše hodiny arabštiny a jednou bych chtěla být právničkou,“ dodává.
Fatima se s rodinou vrátila do Sindžáru před dvěma lety. Školu, kterou nyní navštěvuje, podporuje Člověk v tísni, a to s finanční podporou českého ministerstva zahraničních věcí (MZV). Díky těmto finančním prostředkům poskytuje ČVT mimo jiné náhradní hodiny, školní balíčky, školení pro učitele a zprostředkovatele a psychosociální podporu pro děti. Projekt Člověka v tísni financovaný MZV tak podporuje místní školy v poskytování tolik potřebného vzdělání navrátilcům.
Obnovení vzdělávání v Sindžáru umožnilo dětem jako Fatima získat druhou šanci na normální dětství. Je zde 850 studentů a téměř všichni byli vnitřními uprchlíky, prošli si válečným konfliktem a tragédií. Stejně tak učitelé, včetně ředitelky školy Hudy.
„Před rokem 2014 byl Sindžár městem míru a všichni jsme žili společně: muslimové, křesťané i jezídové," říká Huda, která patří k menšinovému muslimskému obyvatelstvu Sindžáru. Tváří v tvář takzvanému "Islámskému státu" však i muslimové zažívali stejné útrapy jako jejich jezídští sousedé.
„Začali zabíjet, střílet a ničit mnoho kostelů a míst, takže lidé byli nuceni utíkat do hor, ale Islámský stát nás pronásledoval a mnoho lidí zajal. Noci jsme trávili na cestách pěšky, jen abychom přežili. Tři dny jsem se před nimi ukrývala ve stodole, aby mě nenašli," říká Huda.
Když se Huda vrátila do Sindžáru a stala se ředitelkou školy, zjistila, že se jí jako muslimky někteří žáci začali bát.
„Ze začátku to pro ně bylo těžké, protože jsem muslimská učitelka a většina z nich jsou jezídové. Ale když studenti viděli, jak se k nim chovám a jak se o ně starám, začali mě přijímat, zvláště když jsem jim vysvětlila, že znám jejich utrpení, protože jsme si prošli stejnými těžkými časy," dodává.
Obyvatelé Sindžáru prožili tragické období své historie. Nyní společně pracují na obnově své budoucnosti: vzdělání je důležitou součástí dlouhodobé obnovy městské komunity.
Ruch a hluk na chodbách slábne, slunce začíná zapadat a stíny na hřišti se prodlužují. V horách i v celém městě se rozhostí ticho. Děti odešly domů a Huda prochází prázdnými třídami. „Snažím se tu pro děti být v jejich dobrých i zlých chvílích," říká tiše, „Je to proto, že je mám opravdu ráda."
*ISIS - Islámský stát
Děkujeme Ministerstvu zahraničních věcí ČR za pomoc při financování vzdělávacích aktivit Člověka v tísni v Iráku. Tato podpora je klíčová v tom, aby ČVT mohl pokračovat v poskytování životně důležité podpory zranitelným komunitám.
