Srovnávací zpráva: Uprchlíci v Česku a V4 v číslech a souvislostech
Publikováno: 12. 2. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Tvoří maximálně 0,03 procenta populace, jejich žádost prochází složitým a dlouhým řízením a domácí obyvatelé se k nim staví převážně odmítavě – řeč je o žadatelích o azyl v zemích Visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Společné je těmto zemím také odmítání kvót na přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka. Srovnání statistik počtu žadatelů o azyl a přístupu k nim však ukazuje, že mezi těmito čtyřmi státy panuje řada rozdílů.
Srovnávací zprávu plnou statistických dat o žadatelích o azyl, procesu jejich přijímání a postojích k nim ve státech V4 vydal Člověk v tísni ve spolupráci s neziskovými organizacemi na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Kromě základních dat o počtu žadatelů a udělených azylů se v ní dočtete o právním rámci jednotlivých států pro přijímání uprchlíků i o jejich integrační politice. Srovnali jsme též postoje k imigraci v jednotlivých zemích podle standartního Eurobarometru. Výsledky potvrzují, že obyvatelé V4 jsou Evropany, kteří se staví spíše negativně ke všem formám imigrace. Na závěr zpráva shrnuje vývoj přístupu jednotlivých států V4 ke kvótám.
Zpráva se věnuje i specifikům jednotlivých zemí. Zatímco v případě Česka se zaměřuje na detenci nezletilých, kritizovanou mimo jiné i českou ombudsmankou, organizace ze Slovenska předkládají příběh evakuačního centra v Humenném. Maďarsko představuje restriktivní přístup vůči uprchlíkům, vyvolaný enormním nárůstem počtu žadatelů o azyl v roce 2015 (177 135), který vyvrcholil stavbou plotu podél jižní hranice. I pro Polsko byl klíčový rok 2015, kdy se migrační krize v Evropě propojila s polskými prezidentskými a parlamentními volbami a měla za následek nárůst rasových útoků a nenávistných projevů vůči cizincům.
Autorka konceptu publikace a její české části Tereza Freidingerová na otázku, co jí při srovnání jednotlivých zemí V4, nejvíce překvapilo, odpověděla: „Státy V4 se velmi liší národnostním složením žadatelů o azyl. Zatímco v České republice jsou nejpočetnější skupinou Ukrajinci, v Polsku tvoří ¾ žadatelů o azyl Rusové. Jediné Maďarsko má polovinu žadatelů o azyl z Blízkého východu, jde o Afghánce a Syřany. Slovensko je zase specifické tím, že národnostní složení žadatelů o azyl je pestré a početně vyrovnané.“
Ke stažení:
• Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany v Česku
• Srovnávací zpráva: Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany v zemích V4
Předkládaná publikace vznikla ve spolupráci čtyř organizací: Člověk v tísni, o.p.s, Marginal, Menedék a Institute of Public Affairs, a je financována ze zdrojů Azylového, migračního a integračního fondu EU v rámci projektu NIEM „National Integration Evaluation Mechanism. Measuring and improving integration of beneficiaries of international protection“, jakož i ze zdrojů International Visegrad Fund v rámci projektu „V4NIEM: Visegrad Countries National Evaluation Mechanism“ a ze zdrojů Open Society Foundations.
Další informace: www.forintegration.eu
