Stará tradice, nové metody: Filipínští farmáři se učí pěstovat mořské řasy udržitelněji

Publikováno: 20. 9. 2024 Doba čtení: 2 minuty
Stará tradice, nové metody: Filipínští farmáři se učí pěstovat mořské řasy udržitelněji
© Foto: Zenny Awing

Mořští nomádi – tak se říká etnické skupině Sama Badjau z filipínského ostrova Tawi-Tawi. Tito lidé žijí doslova nad vodou – jejich dřevěné domky stojí na kůlech a jejich život je pevně spojený s mořem. Dokážou zadržet dech pod vodou na neuvěřitelně dlouhou dobu a jejich hlavní činností je rybaření a pěstování mořských řas. Právě ty jsou pro tuto oblast klíčové.

„Pamatuji si, že moje rodina vždy pěstovala mořské řasy,“ vzpomíná Hudaibiya I. Kenoh, obyvatelka ostrova. „Jako dítě jsem pomáhala matce řasy sázet, vázat je na provazy a sušit. Byla to naše tradice, ale když ceny klesly tak nízko, musely jsme přestat.“

Pro lidi z Tawi-Tawi není pěstování mořských řas jenom práce. Je to rodinná tradice, která se předává z generace na generaci. A se svými 68 532 hektary pobřeží je Tawi-Tawi ideálním místem pro pěstování řas, což je důvod, proč bývá označován Hlavní město mořských řas na Filipínách nebo Světová metropole karageenanu (přírodní látka získávaná z červených mořských řas). I přes jeho velký význam čelí odvětví velkým problémům.

Ještě nedávno stála sušená mořská řasa 100 PHP za kilo, dnes cena klesla cena na pouhých 35 PHP. 

„Většina lidí přestala pěstovat řasy kvůli nízkým cenám,“ vysvětluje místní farmář Muamar K. Hassan. „Nemůžeme uživit naše rodiny, a tak mnoho lidí odchází do Malajsie za prací.“

Podle Světové banky za pokles cen může konkurence z jiných zemí, kde produkují kvalitnější mořské řasy. Filipínští farmáři často nemají přístup ke správným pěstebním metodám. Tradiční způsoby, které se předávají po generace, už prostě nestačí, a navíc škodí pobřežnímu ekosystému. Na otázku, jestli je někdo někdy učil moderním metodám, Hudaibiya zavrtí hlavou. 

„O metodách pěstování nás nikdo neučil. Vše, co víme, jsme převzali od našich předků,“ tvrdí Hudaibiya.

A právě proto budeme v Tawi-Tawi s farmáři spolupracovat na tom, aby byli konkurenceschopnější. Dodáme jim školení, jak pěstovat řasy šetrněji k přírodě a jak zavádět technologie odolné dopadům změny klimatu, jako je sušení na slunci. A díky sezónním předpovědím počasí budou farmáři moci lépe plánovat své sklizně.

„Jsme vděční, že jsme byli pro tento projekt vybráni,“ říká Hudaibiya se slzami v očích. „Doufám, že se zlepší ceny a znovu pozvedneme náladu farmářů.“
Projekt LEAP je financovaný Evropskou unií a spolupracujeme na něm s Maranao People Development Center Inc. a United Youth of the Philippines-Women.
Autor: Zenny Awing

Související články