Sulú: Filipínská káva, která přináší mír ☕

V 90. letech 20. století skupina Abu Sayyaf, militantní organizace, známá svými teroristickými aktivitami, výrazně narušila pěstování kávy v regionu. Nestabilita a násilí omezily spotřebu kávy Kahawa Sug a místní kávové farmy zůstaly i kvůli bojům opuštěny. Vesnice se staly baštami ozbrojené skupiny a snahy o zastavení bojů měly další negativní dopad na životy místních.

V roce 2023, po více než dvou desetiletích nepřetržitého konfliktu a evakuací, prohlásila filipínská armáda ostrov Sulú za osvobozený od ozbrojené skupiny. Obyvatelé se od té doby plně vrátili do svých domovů a začali opravovat své domy. Ahajuli A. Ahajani (zástupce vesnice), vyprávěl o útrapách, kterým musel čelit: „Bojovali jsme s častými evakuacemi a ze strachu o naše životy jsem se téměř vzdal myšlenky na návrat.“

Návrat k pěstování kávy

Místní úrodná půda podporuje růst kávy, které se zde ročně vyprodukuje 7 300 tun. Podle zprávy o tržním hospodářství na Filipínách, kterou jsme nedávno vydali, se Sulú umístilo na třetím místě mezi všemi provinciemi, a to s největší produkcí kávy na Filipínách a na celostátní produkci se tak podílí 8,1 %. 

Rovněž produkují nejvíce odrůd Excelsa a Luiberica v zemi. Dále pěstují odrůdy Arabica a Robusta. Vesnice Patikul je centrem pěstování kávy na ostrově Sulú. Blízký konflikt udržuje tento klenot skrytý před zbytkem země. Je to ale i překážka pro vnější pomoc v podobě školení o produkci a zpracování kávy a jejím uvádění na trh. 

V rámci projektu LEAP jsme vybrali 20 oblastí (barangů), které v pěstování kávy podpoříme. Kabbon Takas ve vesnici Patikulu je jednou z nich. Cílem této iniciativy, která je podporována Evropskou Unií, je zlepšení kvality produkce. LEAP poskytuje poradenské služby, finanční služby a školení. Podle Ahajaniho je to poprvé, co nějaká organizace podporuje pěstování kávy v jejich vesnici.  

Tým LEAP provedl ve vesnici školení, které se zaměřilo na výsadbu včetně ukázek, jak omlazovat a hnojit kávovníky. Školení se zúčastnilo 94 zemědělců a z toho 54 žen.

Ahajani vyjádřil svou vděčnost: „Nikdo se k nám zatím neodvážil přijet udělat školení. Kdyby sem nepřijel Člověk v tísni, drželi bychom se tradičních postupů a nikdy bychom nezvýšili produkci a nezlepšili kvalitu kávy.“ 

„Tady známe pouze metodu „armalite“ (místní výraz pro metodu sklízení kávy najednou tahem vedeným po větvi). Těšíme se, co se dozvíme na dalších školeních. Opravdu se chceme zdokonalit ve zpracovávání kávy a v nejlepším případě naši kávu i vyvážet,“ dodal Ahajani.

Přestože se tradiční metoda dědí z generace na generaci, zemědělci jsou ochotni přijmout nové techniky, aby zlepšili kvalitu.

Studie tržního hospodářství

Studie hodnotového řetězce v Basilanu a Sulú ukázala nízkou informovanost a uplatňování správné zemědělské praxe mezi pěstiteli kávy. Včetně nepraktikovaného prořezávání, neomlazování starých kávovníků a nízké diverzifikace plodin. 

Tyto faktory ovlivnily dosavadní kvalitu a množství produkce kávových zrn. Omezené technické a finanční možnosti drobných pěstitelů v oblasti správné sklizně, posklizňových technik jim rovněž brání v tom, aby mohli konkurovat a exportovat kvalitní kávu. Dlouhá izolace způsobila, že drobní pěstitelé a místní sdružení nemají přístup na větší trhy, anebo k firemním odběratelům.

Cílem projektu LEAP je řešit tyto problémy poskytováním tolik potřebného školení a podpory pěstitelům kávy. Projekt také pomůže zemědělcům získat přístup na širší trhy a zvýšit jejich příjmy.

Podle farmáře a vedoucího Ahajaniho čeká zemědělce ještě dlouhá cesta ke zlepšení produkce a zpracování kávy.