„Svoboda je vlastnost jednotlivce, ne abstraktní veličina.“ Zuzana Čaputová s apelem na osobní odpovědnost předala letošní ceny Homo Homini

Publikováno: 14. 3. 2025 Doba čtení: 2 minuty

Ceny Homo Homini předala bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nigerijskému novináři Philipu Obajimu a rodině ukrajinské novinářky Viktoriji Roščynové. Slavnostním ceremoniálem jsme ve středu 12. března 2025 zahájili v pražské Křižovatce další ročník festivalu filmů o lidských právech Jeden svět.

„Svoboda je vlastnost jednotlivce, ne abstraktní veličina.“ Zuzana Čaputová s apelem na osobní odpovědnost předala letošní ceny Homo Homini
© Foto: Lukáš Bíba

Bývalá slovenská prezidentka zdůraznila, jaký význam mají v obhajobě lidských práv odvaha a osobní odpovědnost. Upozornila na zkreslování pravdy, relativizace utrpení či manipulaci s historickými fakty. Poděkovala v projevu také pracovníkům Člověka v tísni a vůbec všem, kteří se o lidská práva zasazují a pomáhají těm, jimž jsou upírána.  

„Svobodnou společnost můžou budovat jen ti, kteří jsou vnitřně svobodní. Svoboda není hodnotově neutrální pojem. Mnozí zapomínají, že svoboda neznamená jen svobodu vybrat si, ale i svobodu něčeho se zřeknout. Tedy dobrovolně se ve prospěch většího celku nebo společnosti vzdát toho, že něco vykonám anebo něco budu mít, jen proto, aby svoji svobodu mohli uplatňovat i ostatní.“ – Zuzana Čaputová

Philip Obaji dlouhodobě dokumentuje zvěrstva ruských wagnerovců

Novinář Philip Obaji za posledních sedm let popsal více než 100 případů, kdy žoldáci Wagnerovy skupiny a následně i Afrického sboru masakrovali, znásilňovali nebo mučili vesničany ve Středoafrické republice a v Mali. Ve Středoafrické republice byl za svou práci mučen i on sám.

Výkonná rada Člověka v tísni mu cenu Homo Homini udělila za „podrobné zmapování více než stovky případů hrubého porušování lidských práv bezbranných občanů ze strany polovojenských jednotek“.

Viktorie Roščynová mapovala situaci na Ruskem okupovaném Donbase

Viktorie Roščynová se během své šestileté novinářské kariéry zabývala zločinností, soudnictvím a porušováním lidských práv. Od února 2022 se věnovala ruské invazi a informace přinášela především z okupovaných ukrajinských území. V srpnu 2023 během cesty přes Rusko zmizela. Její rodinu ruská strana informovala na začátku října 2024 úředním dopisem s lakonickým sdělením, že Viktorie zemřela. Viktoriino tělo dodnes nebylo oficiálně identifikováno ani vydáno rodině k pohřbení.

Výkonná rada Člověka v tísni ji aocenila za „odvahu vyprávět příběhy Ukrajinců na Ruskem okupovaných územích a za dlouhodobou novinářskou práci věnovanou pokrývání témat ohrožující demokratické uspořádání Ukrajiny, ze které neslevila ani přes ohrožení osobní bezpečnosti“.

Autor: Martin Svoboda, Člověk v tísni

Související články