Téměř každý sedmý má problémy s bydlením. Mezi nejohroženější v Česku patří seniorky a děti

Česko je na křižovatce. Buď se vláda vydá cestou ukončování bytové nouze i obchodu s chudobou a přijme v souladu s programovým prohlášením zákon o podpoře bydlení, na kterém pracuje třetím rokem a který podporuje široké spektrum klíčových aktérů, nebo tento zákon odmítne a bytová krize bude eskalovat. Aktuálně zákon o podpoře bydlení, který podle odborníků splňuje 8 bodů z Desatera dobrého zákona pro řešení bytové nouze, „zamrzl” před druhým čtením v Poslanecké sněmovně.

„Zákon přináší podporu všem – nájemníkům i pronajímatelům. Jestliže se v případě problémů v bydlení budete mít na koho obrátit, v garantovaném bydlení dostanete podporu, nebude docházet k vysokým dluhům na nájmech a pronajímatelé se nebudou obávat chudších nájemníků,” řekla již dříve vedoucí našich sociálních služeb Kateřina Dosoudilová.

Společnost by neměla trestat děti, které se narodí do chudé rodiny

Tiskové konference ke Zprávě o vyloučení z bydlení za rok 2024 se kromě zástupců iniciativy Za bydlení zúčastnila také předsedkyně výboru pro sociální politiku senátorka Miluše Horská, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vedoucí oddělení rovného přístupu ke vzdělávání a ústavní výchovy z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Martina Štěpánková Štýbrová.

„Mnoho dětí se do bytové nouze již narodí. Všichni se asi shodneme na tom, že dítě si rodinu nevybírá. Proto si myslím, že by společnost neměla trestat děti za to, že se narodí do chudé rodiny, která má problémy s bydlením. Stát by se měl zasadit o to, aby děti mohly žít se svými rodiči v důstojných podmínkách, bytová nouze se totiž často přenáší z generace na generaci, a pokud se nám nepodaří tento trend zvrátit, tak tu další desetitisíce dětí vyrostou bez domova. Každé dítě má právo na bezpečný domov, kde se může zdravě rozvíjet a připravovat na dospělý život,“ upozorňuje zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Problémy s bydlením se netýkají jen nejchudší části společnosti

„Už před vznikem zprávy jsme z jiných analýz věděli, že bytová nouze je závažný problém. Problém, který se sám nevyřeší. Výsledky, které zpráva přináší, ale jasně ukazují, o jak rozsáhlý problém se jedná a že je potřeba ho začít řešit systémově. Problémy s bydlením už se zdaleka netýkají jen nejchudší části naší společnosti. Energetická krize a další faktory ovlivnily náklady nájemního bydlení, které se stává nedostupným, nebo špatně dostupným pro stále větší počet lidí. Dnes je 300 000 lidí ohroženo ztrátou bydlení, žijí převážně v nájmu a 100 000 z nich tvoří děti do 18 let. Ta čísla jsou alarmující. Politici by se tomu problému měli postavit čelem a schválit zákon o podpoře bydlení. Bez něj se tento problém nevyřeší,” říká autor analýzy Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.

Vzdělání by mělo být prioritou. Bez normálního bydlení stěží

„Bytová nouze zvyšuje ohrožení dětí násilím a má negativní vliv na naplňování jejich základních potřeb například v oblasti hygieny, spánku a stravy. Vedle toho zvyšuje výrazně riziko umístění dítěte mimo rodinu. Má také negativní vliv na školní docházku. Právě vzdělání je přitom pro děti zásadní, protože dítě s ukončeným vzděláním má větší šanci sehnat si dobrou práci, díky které se vymaní z kruhu chudoby. Vzdělání by tedy mělo být prioritou, kterou však nelze plně realizovat bez důstojného bydlení, kde má dítě svůj prostor na učení a nemusí se každý den bát, že o bydlení přijde,“ uvádí Martina Štěpánková Štýbrová, vedoucí oddělení rovného přístupu ke vzdělávání a ústavní výchovy z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.

Bytová nouze je také jedním z nejčastějších důvodů umísťování dětí do zastaralé a zároveň velmi nákladné institucionalizované státní náhradní péče, která stojí daňové poplatníky přibližně 12 miliard korun ročně. Až v polovině případů odebrání dětí je jedním z důvodů právě špatná bytová situace rodiny. Dokonce to platí i pro bývalé kojenecké ústavy, které by měly být primárně zdravotní službou. „Z nového průzkumu mezi bývalými kojeneckými ústavy realizovaného ministerstvem práce a sociálních věcí vyplývá, že z důvodu bytové nouze se nachází v těchto zařízeních alarmujících 60 % dětí,” vysvětluje Barbora Křižanová z Iniciativy 8000 důvodů, která dlouhodobě usiluje o to, aby nedocházelo ke zbytečnému umísťování dětí do ústavní péče. 

Podpora bydlení je šancí i pro oběti domácího násilí

V posledním roce zažilo fyzické nebo sexuální násilí 78 tisíc českých žen ve věku 18 až 70 let, a přibližně 47 tisíc mužů. Lze odhadovat, že přibližně 100 tisíc lidí v Česku aktuálně žije v domácnosti s násilníkem. Absence alternativního bydlení je jednou z významných překážek pro to, aby oběti domácího násilí opustily domácnost, kterou s násilníkem sdílejí.

„Je naprosto nepřípustné, aby ve vyspělé společnosti oběti domácího násilí byly nuceny žít s agresorem jenom proto, že nemají kam jít. Díky podpoře v bydlení, která oběti umožní získat normální bydlení, může dojít ke včasnému opuštění domácnosti před tím, než dojde k eskalaci násilí, které může vyústit v těžké zranění oběti. Azylové domy představují jenom dočasné řešení a jejich kapacity jsou navíc bohužel nedostatečné. Potřebujeme, aby byl zákon o podpoře bydlení v Poslanecké sněmovně schválen co nejdříve, oběti domácího násilí nemohou na řešení čekat dalších 10 let,“ apeluje senátorka Miluše Horská.

Zákon o podpoře bydlení ušetří asi 1,4 miliardy korun

Současný přístup k řešení bytové nouze v Česku je finančně náročnější než aplikace zákona o podpoře v bydlení. Měl by ročně ušetřit asi 1,4 miliardy korun.

Neschválení zákona zároveň může narazit u Evropské unie. Jsou na něj totiž navázány finance v rámci Národního plánu obnovy a nesplněním této podmínky hrozí pokuta 9,6 miliardy korun.

• Zde si můžete přečíst celou tiskovou zprávu iniciativy Za bydlení.
• Zde si můžete přečíst zprávu o vyloučení z bydlení 2024 Platformy pro sociální bydlení a Ostravské univerzity.