Tomáš Habart na konferenci Úspěch pro každého žáka 2023: Decentralizace vzdělávací soustavy brání snižování nerovností ve vzdělávání
Publikováno: 3. 8. 2023 Doba čtení: 4 minuty
Tomáš Habart, který v Člověku v tísni vede vzdělávací program Varianty, byl 25. dubna 2023 jedním z řečníků na konferenci Úspěch pro každého žáka 2023: Čemu věříme ve vzdělávání. Pusťte si ze záznamu jeho příspěvek, ve kterém se věnoval tzv. tichým dohodám. Ty na řadě míst republiky přispívají k tomu, že část dětí je dlouhodobě vyřazována z hlavního proudu vzdělávání a snižuje se tím jejich šance na úspěch ve vzdělávání a následné uplatnění na pracovním trhu.
Příspěvek Tomáše Habarta byl součástí programového bloku konference nazvaného (Ne)důvěra v potenciál každého žáka. Kromě něj v tomto bloku vystoupily i předsedkyně organizace Society for All (SOFA) Lenka Felcmanová, výzkumnice Klára Zajíčková z výzkumné agentury STEM nebo začínající učitelka Markéta Popelářová, která je zapojena do činnosti organizace Otevřeno.
Pusťte si celý záznam programového bloku o nerovnostech ve vzdělávání
(příspěvek T. Habarta začíná v čase 19:05)
„Ve vztahu ke spravedlnosti český vzdělávací systém bohužel moc neskóruje. Jedním z důvodů, který za tím vidíme, je extrémní decentralizace celé vzdělávací soustavy. Roky narážíme na to, že na úrovni lokálních vzdělávacích politik vzniká celá řada opatření, která jsou proti tomu, co vzniká na centrální úrovni,“ uvedl v úvodu svého příspěvku Tomáš Habart.
O osudech dětí se rozhoduje na lokálních hřištích
V další části pokračoval následujícím srovnáním: pokud bychom měli použít sportovní terminologii, ministerstvo školství se snaží pro jednotlivá vzdělávací hřiště stanovit jednotná pravidla. Jde třeba o Strategii 2030+, kde je snižování nerovností ve vzdělávání uvedeno jako jedna z priorit. O osudech reálných dětí se však z velké části rozhoduje na lokálních hřištích, kde se v mnohém rozhoduje podle místních pravidel. V českém vzdělávacím systému existuje velké množství obcí zřizujících vlastní školy. Na lokální úrovni díky tomu vzniká mnoho lokálních hřišť s vlastními pravidly. Část těchto lokálních pravidel přitom může být ve střetu s některými pravidly a cíli centrálního hřiště.
Tento jev Tomáš Habart ilustroval na příkladu města Kladno. To mělo svého času proslavenou spádovou vyhlášku, díky které děti s trvalým bydlištěm na radnici a v ubytovnách měly jako svou spádovou školu jednu společnou základní školu na okraji města (šlo o bývalou základní školu praktickou).
V režii tichých dohod
„Této situaci říkáme „tiché dohody“. Jde o jakýsi konsenzus většinové veřejnosti v dané lokalitě, že děti z méně podnětného rodinného prostředí nemají ve výuce "brzdit" ty z ambicioznějších rodin. U rodičů i pedagogů na mnoha místech České republiky tak stále převažuje tato silná víra v dobro diferenciace. Tento požadavek voličů tak opakovaně vede k tlaku na lokální politiky, kteří mají mnohdy jen málo odvahy na to mu čelit a usilovat o změny tohoto opakujícího se stavu,“ pokračoval v příspěvku Tomáš Habart.
Na grafu poté ukázal, že nerovnosti v českém vzdělávání panují v rámci celého vzdělávacího systému. Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi OECD nadprůměrné rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jednotlivými školami, zároveň však jsou jen velmi malé rozdíly mezi žáky v rámci jednotlivých škol. „Spravedlivější vzdělávací systém by měl mít mnohem menší rozdíly mezi jednotlivými školami. V zemích, ve kterých jsou nerovnosti ve vzdělávání mnohem menší, jsou školy více heterogenní uvnitř, u nás je tomu zcela naopak. Školy jsou zde od sebe hodně vzdálené a zároveň dost homogenní, co se týká žáků,“ pokračoval Tomáš Habart.
Jako příklad samosprávy, která se rozhodla s odvahou postupovat proti výše uvedeným jevům a poptávce veřejnosti uvedl Tomáš Habart město Krnov. To se odhodlalo změnit spádovost škol a rozdělit tak žáky z chudších lokalit města do jednotlivých škol a zrušit místní segregovanou školu.
Jedeme v tom všichni
K dlouho trvajícím nerovnostem v českém vzdělávání opakovaně přispívá většina z nás. Při výběru škol se mnozí rodiče většinou chovají velmi racionálně. Zaujímají strategie od pečlivého výběru škol po spádovou turistiku.
„Ke změně současné situace je třeba výraznější změna centrální infrastruktury, která by zmíněné lokální dohody proměnila. Myslíme, že změně této situace může pomoci posílení kompetencí aktuálně zřizovaného Středního článku podpory i o kompetence směrem k řízení vzdělávacích politik v daném regionu. Oslabovat silnou víru v dobro diferenciace může i zapojení diskuze o tomto tématu do přípravy budoucích pedagogů,“ uvedl v závěru příspěvku Tomáš Habart.
11. ročník konference Úspěch pro každého žáka 2023: Čemu věříme ve vzdělávání
Konference Úspěch pro každého žáka je každoročně pořádána stejnojmennou iniciativou a Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV). Iniciativa Úspěch pro každého žáka je otevřená neformální síť organizací, které se učí společně rozvíjet v České republice kulturu vzdělávání zaměřenou na úspěch pro každého žáka v každé škole. Na konferenci jako zahraniční host vystoupila Lucy Crehan, učitelka, odbornice na vzdělávací politiku, mezinárodní konzultantka v oblasti vzdělávání a také autorka knihy Chytrozemě, která hledá, co spojuje úspěšné vzdělávací systémy.
Podrobnosti o programu, všech řečnících i záznamy všech příspěvků konference najdete na webové stránce: www.ucimekvalitne.cz/2023/
