Život z dávek? Iluze. Ukrajinci v Česku pracují, ale sotva vyjdou

V Česku aktuálně žije asi 390 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, což je po Německu a Polsku nejvíce v Evropě. Za dobu, kterou zde strávili, se úspěšně adaptovali v mnoha oblastech života. Velká většina příchozích bydlí v nájmech, děti na školách se integrovaly do českých tříd a u dospělých i nezletilých roste znalost češtiny. Když přijde na ekonomiku, stát často vyzdvihuje vysoké zapojení uprchlíků na trh práce. Podrobnější pohled ale odhaluje, že život většiny z nich není žádná idyla.

Dávky? Prakticky jen pro zranitelné

Na rozdíl od některých jiných zemí, jako je například Německo, Česko dosud nevpustilo občany Ukrajiny, kteří přišli z důvodu válečného konfliktu, do svého systému sociálních dávek. Jediným významným typem finanční podpory zůstává humanitární dávka, která je pojatá jako příspěvek na životní potřeby a zároveň příspěvek na bydlení. Při jejím výpočtu se zohledňují veškeré příjmy a případné úspory žadatelů.

Teoreticky mohou občané Ukrajiny využít také takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc, která je určena pro nenadálé životní situace a vyplácí se jednorázově. Reálně ovšem tuto dávku čerpá velmi málo lidí – například v lednu 2025 jí MPSV vyplatilo 2 tisícům osob (včetně občanů ČR).

O výši humanitární dávky koluje na veřejnosti řada nepřesných nebo lživých informací, které už byly opakovaně vyvráceny. Za zdůraznění stojí dva faktické údaje. Zaprvé, humanitární dávka je relativně nízká. Představa, že je možné žít pouze z ní, natož na ní zbohatnout, je skutečně iluzorní. Prvních 5 měsíců se poskytuje ve výši životního minima. Následně, pokud se příjemce nesnaží zajistit si finanční příspěvky vlastním přičiněním a zároveň nemá objektivní překážky k práci (tzn. nepatří mezi zranitelné osoby jako jsou maminky s malými dětmi, těhotné ženy, senioři či lidé se zdravotním postižením), se dávka snižuje na existenční minimum. V září loňského roku činila průměrná výše humanitární dávky podle informací MPSV 7 336 korun na osobu.

Za druhé je třeba upozornit na skutečnost, že humanitární dávku čerpá jen asi čtvrtina ukrajinských uprchlíků. Počet vyplacených dávek oproti dřívějšku výrazně klesl. Zatímco na vrcholu uprchlické krize na jaře 2022 ji MPSV poskytovalo víc než čtvrt milionu domácnostem měsíčně, v posledním roce a půl se tento počet ustálil na zhruba 50 tisících. Drtivou většinu příjemců tvoří zranitelné osoby.

Výdaje státu na podporu uprchlíků samozřejmě netvoří jen humanitární dávka. Patří sem také výdaje ve zdravotnictví, školství anebo pomoc do zahraničí. Nicméně i když všechny tyto výdaje sečteme, výsledná částka je nižší, než kolik stát díky uprchlíkům získává. Jak ukazuje graf níže, ještě začátkem roku 2023 byla bilance negativní, ale poté se otočila. V roce 2024 stát na podporu uprchlíků vydal asi 15,5 miliardy korun, ovšem díky příjmům jako jsou odvody na pojištění, DPH nebo spotřební daň získal podstatně víc, konkrétně zhruba 23,5 miliardy.

Většina pracuje, s příjmy ale vychází jen těsně

Hlavním zdrojem příjmů uprchlických domácností nejsou dávky, ale práce. Počet uprchlíků zapojených na pracovní trh dlouhodobě stoupá. V současnosti jich MPSV eviduje asi 150 tisíc. Co do míry zaměstnanosti (podíl zaměstnaných mezi lidmi v produktivním věku) patří Česko se svými zhruba 80 % k absolutní evropské špičce.

Odvrácenou stranou vysoké zaměstnanosti jsou nicméně nízké příjmy a alarmující zranitelnost vůči vykořisťování. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Hlas Ukrajinců ze druhé poloviny roku 2024 mimo jiné ukázal, že většina uprchlíků nadále pracuje výrazně pod svou kvalifikací. Více než polovina jich uvádí, že musejí pracovat i o víkendu nebo pozdě večer, třetina, že dostává nižší mzdu než čeští pracovníci na stejné pozici a víc než čtvrtina, že musí dělat více prací, aby se uživili. Skoro dvě třetiny uprchlíků mluví o náročných pracovních podmínkách a polovina o tom, že zažívají finanční stres. Třetina dotazovaných si v souvislosti se zaměstnáním stěžuje na nedostatek právní či sociální ochrany.

Příjmy uprchlických domácností jsou v průměru výrazně nižší než příjmy českých domácností. Pod hranicí příjmové chudoby, která je stanovena na 60 % mediánu, se nalézá polovina z nich, přičemž třeba u rodičů samoživitelů s dvěma či více dětmi je to dokonce 71 %. Pro srovnání, u českých domácností dosahovala v roce 2024 míra ohrožení příjmovou chudobou podle dat ČSÚ 9,5 %.

Nízké příjmy s sebou nevyhnutelně přinášejí značná omezení v každodenním životě. Jen polovina respondentů z průzkumu Hlas Ukrajinců například uvedla, že si může dovolit sejít se párkrát za měsíc s přáteli venku. Ještě méně jich má prostředky na používání osobního auta, placené aktivity jako jsou sport a kino, anebo jednotýdenní dovolenou za rok. Neočekávaný výdaj ve výši 13 600 korun by si mohla dovolit jen třetina a výdaj spojený s pořízením nového nábytku za starý méně než čtvrtina dotazovaných.