Uprchlíci chtěli dočasnou ochranu, dostali pokutu a příkaz k opuštění země

Pětičlenná rodina utíkala během ostřelování z Chersonské oblasti do bezpečí. Doufali, že ho najdou v České republice.

Dva dospělí a tři děti přicestovali autem přes Polsko. Ve čtvrtek, 12. května 2022, přejeli hraniční přechod Krakovec a pokračovali do Prahy. Přenocovali v pražském Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) a další den vyrazili za příbuznou do Františkových Lázní, kde se ubytovali v hotelu. „V sobotu dopoledne, 14. května, se vypravili na KACPU do Karlových Varů, aby si zařídili vše potřebné včetně dočasné ochrany, ale dveře centra jim nikdo neotevřel. Mysleli si, že mají o víkendu zavřeno, a tak se vrátili znovu až v pondělí,“ líčí ředitel karlovarské pobočky Člověka v tísni Jan Němeček.

Chtěli potvrzení s datem překročení hranic. Rodina ho ale nedostala

Po všem, co zažili doma na Ukrajině, a během dlouhé cesty do Čech byli stále plní důvěry v otevřenou náruč přátelské země, která přijala už tolik uprchlíků před nimi. Ještě netušili, že jejich trmácení zdaleka neskončilo.

V karlovarském KACPU je zaskočili požadavkem na předložení potvrzení, kdy překročili hranice ČR. „Jenomže oni v Polsku žádné razítko nedostali, protože neměli cestovní pasy. Když chtěli v zoufalé situaci prokázat průjezd Polskem účtenkou z tamní benzínky, pracovníci centra je odmítli,“ pokračuje Jan Němeček. Rodina podruhé odjela z KACPU bez pořízení, vzdát to ale nemohla. Když se v úterý vrátila a strávila v centru celý den, dostali rodiče a nejstarší z dětí pokutu dohromady 1300 korun za pobyt na území bez platného cestovního dokladu a nepředložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění. A to i přesto, že lex Ukrajina dává uprchlíkům z Ukrajiny výjimku.

Za poslední peníze rodina musela vyrazit pro razítko zpátky do Polska

„Když se na nás obrátili, jestli bychom je nedoprovodili na KACPU a nepomohli jim jejich trampoty konečně dořešit, byla už středa, 18. května. V centru jim ale sdělili, že pro ně nic udělat nemohou, s doporučením, aby se vrátili na polské hranice a vyžádali si potvrzení s datem překročení hranice,“ popisuje ředitel karlovarské pobočky. Rodině nezbylo než se podvolit, za poslední peníze koupit zpáteční lístky na vlak a vyrazit směr Polsko. Auto jim mezitím přestalo sloužit. Komplikace nebraly konce. Během cesty jim ještě ke všemu onemocněly děti, nejmladšímu jsou teprve tři roky.

Celou situací se průběžně zabývali rovněž pracovníci ukrajinské Help linky Člověka v tísni. „Obraceli jsme se jak na OAMP, ministerstvo vnitra, tak i na vedení polské pohraniční služby. Polská strana nám sdělila, že potvrzení o překročení hranic budou vydávat pouze na základě předložení pasu, může být i neplatný. To je doklad, do kterého mohou umístit razítko. Do jiného dokumentu - rodného listu, občanského průkazu - razítko dávat nemůžou a potvrzení mimo doklad vydávat nebudou. Pro uprchlíky je tak nejisté, zda vůbec nějaké potvrzení dostanou, když se na dlouhou cestu na hranice vydají,“ upozorňuje poradkyně linky Alena Čorna.

Po dlouhém řešení a obcházení po různých polských institucích „naše“ ukrajinská rodina potvrzení nakonec dostala. Šťastný konec? Kdeže. Dál si je přehazovalo KACPU s OAMP jako v nějaké nepovedené hře.

Dočasnou ochranu nemají ani po předložení potvrzení z hranic

Když přijeli zpátky do Česka, šli s pracovníky karlovarské pobočky Člověka v tísni rovnou na OAMP. Jenomže odtud je poslali zase na KACPU, že jim dají vízum dočasné ochrany tam. Jenomže v centru jim odmítli dočasnou ochranu vydat, protože už mají výjezdní příkaz, a poslali je opět na OAMP. Nutno dodat, že vycestováním do Polska pro potvrzení o překročení hranice však platnost výjezdního příkazu muselo zaniknout. Nicméně ani samotná platnost výjezdního příkazu není překážkou k udělení dočasné ochrany.

„Přesto to byl argument k tomu, aby rodině nebylo umožněno si podat žádost o dočasnou ochranu ani poté, co si zajistila potvrzení o překročení hranic,“ zdůrazňuje metodička Člověka v tísni a zároveň vedoucí ukrajinské Help linky Vlastimila Sachrová.

„Dnes je opět odmítli na KACPU s tím, že jim nebudou hledat žádné ubytování. Oni ale neměli kam jít! Nakonec se něco našlo, na ulici nezůstali. Na další dny jsem jim domluvil ubytování na faře. Rodina je ale v naprosto zoufalé situaci, nemají finance, nejsou pojištění, jsou v opravdu těžké životní situaci a velké nejistotě, co bude dál,“ konstatuje Jan Němeček. „Jediné, co teď mají, je nepojízdné vozidlo a příkazy k opuštění České republiky,“ doplňuje Alena Čorna.

Podobných případů přibývá. Ministerstvo musí vyjasnit situaci

S podobnými případy se v posledních dnech setkávají pracovníci ukrajinské Help lince i v terénu. Mnozí další utečenci jsou odkázáni na cestu zpět na hranice pro potvrzení o jejich překročení. Podle našich informací například na KACPU v Ústí nad Labem s tímto doporučením odmítli paní, které je 65 let, a měla by si pro razítko jet na slovenské hranice.

„Žádáme proto o vyjasnění a pokud možno sjednocení metodického postupu. Aby osobám prchajícím z Ukrajiny nebyly vydávány bez dalšího výjezdní příkazy a aby bylo obzvlášť zamezeno vydání výjezdních příkazů z důvodů, že cizinci pobývají na území bez platného cestovního dokladu. Taktéž aby nebyly vydávány blokové pokuty, a to především nikoli za nepředložení cestovních dokladů a dokladů o cestovním zdravotním pojištění,“ píše se v podnětu organizace Člověk v tísni k sjednocení postupu správních orgánů adresovanému Ministerstvu vnitra ČR.

„Pevně věříme, že popis konkrétní situace přispěje k vyjasnění a sjednocení postupu v rámci řízení o dočasnou ochranu a (ne)sankcionování žadatelů, kteří nikoli vlastní vinou nemohou potřebná potvrzení o překročení státních hranic doložit, protože je některé sousední státy Ukrajiny žadatelům bez cestovních dokladů nevydávají,“ uzavírá Člověk v tísni.

úvodní foto: UN Women (CC BY-NC-ND 2.0)