Uprchlíci z Ukrajiny už státu odvádějí více peněz, než odčerpává podpora nejzranitelnějších z nich
Publikováno: 10. 4. 2024 Doba čtení: 3 minuty
Výdaje na podporu uprchlic a uprchlíků se od poloviny minulého roku výrazně snižují. Naopak rostou příjmy, kterými přispívají do státní kasy sami Ukrajinci – během dvou let zatím více než 35 miliard korun. Vyplývá to z dat Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně jen letošní první měsíc podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, avšak z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy.
Loňské příjmy a výdaje na podporu ukrajinských uprchlíků byly srovnatelné
V Česku setrvává téměř 340 tisíc osob s dočasnou ochranou. Podle dat Ministerstva vnitra necelých 30 % z nich jsou děti, mladí do 17 let a senioři starší 65 let. Podíl žen z více než 120 tisíc ekonomicky aktivních přesahuje 60 %.
Už loňská bilance příjmů a výdajů na podporu ukrajinských uprchlíků byla v rovnováze. Jak výdaje, tak příjmy činily shodně necelých 22 miliard Kč. Zatímco v první polovině roku výdaje ještě převyšovaly příjmy, v druhé polovině dominovaly příjmy. Za čtvrté čtvrtletí 2023 byl rozdíl 1,9 miliardy ve prospěch státního rozpočtu a jen za letošní leden plus další miliardu.
Přestože řada Ukrajinek s rodinami stále doufá v možnost návratu, nyní žijí tady, učí se češtinu a snaží se zabezpečit rodiny. Pracují již tři čtvrtiny z těch, co mohou. Většina (88 %) legálně, mnozí prostřednictvím pracovních agentur. Zhruba 16 tisíc uchazečů o práci je zaregistrovaných a zaměstnání hledá. Hlavní příjem domácností uprchlíků tvoří čím dál častěji mzda.
Ukrajinky nevytlačují české občany z jejich pracovních pozic
Uprchlíci v Česku pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí nedochází k vytlačování českých občanů z jejich pracovních pozic. 4 z 5 Ukrajinců našli pracovní uplatnění v nekvalifikovaných a prekarizovaných pozicích.
„Pokud by zaměstnaní mohli pracovat na pozicích odpovídajících jejich vzdělání a původní profesi, prospělo by to jim, české společnosti i státu. Protože žena s jedním dítětem, která pracuje za minimální mzdu, státu měsíčně přinese 7 600 korun. Pokud by pracovala za odpovídající mzdu její kvalifikaci, s platem například 32 tisíc, tak by stát každý měsíc získal 15 555 korun,“ doplňuje Zuzana Ramajzlová.
Humanitární dávku (HuD) pobírají již jen ti nejzranitelnější. Počet příjemců dlouhodobě spíše klesá. V současnosti to představuje třikrát méně příjemců než na začátku ruské invaze – z 80 % uprchlíků dávku nyní čerpá maximálně 30 %. Téměř tři čtvrtiny příjemců jsou zranitelné osoby, z toho 60 % děti, zejména malé. V necelých 70 % případů si lidé z této cílové skupiny hradí nájemní byty sami.
Bydlení představuje největší výdaj domácností běženců. V nájmu bydlí už 70 % uprchlíků, v 80 % si ho hradí sami. Na ubytovnách setrvává 16 % Ukrajinců.
Kromě HuD mohou uprchlíci stát žádat už jen o mimořádnou okamžitou pomoc, která může pokrýt například požadovanou kauci při přesunu z ubytovny do nájemního bytu. Za první dva měsíce letošního roku bylo však podáno pouze 59 žádostí, z nichž některé úřad práce zamítl.
Ekonomicky soběstačným běžencům stát umožní získat dlouhodobý pobyt
Na přínos ukrajinských uprchlic a uprchlíků, potřebu nežít donekonečna v provizoriu a bez výhledu alespoň do blízké budoucnosti nyní upozorňuje také kampaň „Pracujeme tam, kde je třeba“, kterou připravilo Ministerstvo vnitra, Úřad vlády, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a česká kancelář Mezinárodní organizace pro migraci. Ministerstvo vnitra současně představilo návrh zákona, jenž ukrajinským uprchlíkům, kteří jsou ekonomicky soběstační a nepobírají žádnou státní sociální podporu, umožní získat běžný pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu. Novinka nijak nenahrazuje institut dočasné ochrany, který bude pokračovat i v následujícím roce.
O tom, jak v Česku pomáháme těm nejzranitelnějším běžencům, si můžete přečíst tady.
