Studenti díky doučování zjišťují, jak moc je školní úspěch závislý na rodinném zázemí
Publikováno: 21. 10. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Aktuálně.cz: Řada dětí zůstala v pandemii úplně bez kontaktu se školou, neměly doma internet nebo se neúčastnily on-line vyučování z jiných, hlavně rodinných důvodů. Právě těm přišly na pomoc vysoké školy s dobrovolnickou iniciativou Fakulty doučují, která ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a Národním pedagogickým institutem začala koordinovat doučování dětí studenty pedagogických a jiných fakult.
Do doučování se zapojilo všech devět pedagogických fakult a také řada dalších škol, včetně Fakulty elektrotechnické ČVUT nebo Matematicko-fyzikální fakulty UK, celkem 23 subjektů. „Překvapil nás zájem studentů nepedagogických fakult, byl vlastně dvakrát takový než u budoucích učitelů,“ říká Tereza Škachová, koordinátorka z Národního pedagogického institutu.
Studenti zjišťují, že ne každý má rodiče, kteří mu se vším pomáhají
Část pedagogických fakult zařadila předmět doučování do kurikula a nabídla jej studentům jako součást pedagogické praxe. Vedoucí praxí na fakultách hodnotí přínos doučování pro studenty učitelství jako pozitivní. „Ve škole to dítě být musí, když ho ale chcete zaujmout poté, co má za sebou pět hodin výuky, musí to být funkční. Student si může vyzkoušet různé metody. Je pro něj příjemné pozorovat posun svého svěřence. Pro ty děti je přínosné, že dostávají individuální pozornost,“ popisuje výhody doučování pro obě strany Lucie Maršálková z Pedagogické fakulty UK v Praze. Předmětem by si podle ní měl v budoucnu projít každý student prvního ročníku. Jak jej ale ukotvit ve vzdělávacích plánech, o tom se bude teprve jednat.
Největší zkušenosti mají s předmětem doučování ve studentských praxích na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Primárně se orientují na podporu dětí se sociálním znevýhodněním. „Z terénu jsme věděli, že jim potřebujeme pomoct nejlépe přímo v rodinách, proto jsme hodně dbali, aby studenti do rodin chodili. Později se praxe rozšířila i na další děti se specifickými vzdělávacími potřebami,“ popisuje začátky Markéta Košatková, garantka předmětu.
„Školní úspěch je hodně závislý na rodinném zázemí. Je proto dobře, když mají budoucí učitelé možnost poznat, že ne každé dítě má skvělé podmínky, aby se mu ve škole dařilo. Tato zkušenost studentům pomáhá rozkrývat strukturální nerovnosti,“ vysvětluje. Studenti tak už na škole vidí, že problém dětí není jen v nedostatku materiálních podmínek, ale i v tom, že se s nimi často nemá kdo učit. „Zjišťují, že ne každý má takové rodiče, kteří dítěti se vším pomáhají,“ popisuje přínos pro rozvoj budoucích učitelů.
*úvodní foto: Tereza Škachová z Národního pedagogického institutu, autor fotky: Kateřina Lánská
