V cestě za vzděláním nestojí mladým Ukrajincům jen válka

Mnozí z ukrajinských teenagerů věkově ještě spadají do skupiny těch, kteří dle ukrajinského školského systému nemají ukončené povinné vzdělávání. To na Ukrajině končí až 11. rokem studia. Naučit se však cizí jazyk v minimální úrovni B1 během několika málo měsíců je pro většinu nepřekonatelný problém. Doučování češtiny a přípravě na přijímací zkoušky ukrajinských dětí se věnuje také Člověk v tísni.

Oleksandra už uměla latinku, dorozumívala se i anglicky

Například Oleksandra Valueva, sedmnáctiletá ukrajinská studentka, se na nás v březnu obrátila s žádostí o pomoc s přípravou na přijímací zkoušky na Střední zdravotnickou školu v Karlových Varech. Jako mnozí další krajané přicestovala s maminkou a mladší sestrou kvůli válce. Opustila rodnou zemi, dům v zakarpatské oblasti, prarodiče i své další blízké.

„Protože se Saša již učila angličtinu, neměly jsme na začátku problém se domluvit. A hlavně uměla latinku, takže jsme si jen vysvětlily českou abecedu a rovnou se pustily do gramatiky. Každou naši dvouhodinovku jsme věnovaly slovní zásobě, část gramatice a další část přípravám na pohovor u přijímaček. Důležité bylo, aby porozuměla otázkám a uměla krátkými jednoduchými větami odpovědět. Přípravy byly asi dostatečné, protože u přijímací zkoušky na obor praktická zdravotní sestra má klientka uspěla,“ popisuje Jana Parnahajová.

Během prázdnin se pravidelně a poctivě společně připravovaly na nástup do školy, a to hlavně dalším rozšiřováním slovní zásoby. „Setkávali jsme se dvakrát týdně a pokaždé rozebraly jednu až dvě soustavy v biologii člověka. Naštěstí jsem také studovala zdravku. Soustavy a jejich funkci Saša zná, ale potřebovala je umět také česky. Chtěla bych poděkovat za spolupráci Základní škole náměstí Karla IV. v Nejdku, která nám zapůjčila potřebné učebnice,“ podotýká pracovnice podpory vzdělávání.

„Lékař je povolání, které je v každé době potřeba. Je to těžká a velice zodpovědná profese bojující s nemocí i se smrtí. Je to povolání nejušlechtilejší ze všech,“ komentuje svůj sen Oleksandra.

Kraje mohou podpořit jazykové vzdělávání a upravovat kapacity škol

Situace ukrajinských středoškoláků však v celkovém pohledu není ani na začátku nového školního roku nijak růžová. Na maturitní středoškolské obory nastoupilo pouze něco přes tisícovku z odhadovaného počtu více než 20 tisíc ukrajinských teenagerů ve věku 15 až 18 let.

Podle odhadů společnosti PAQ Research se v červnu žádné formální výuky v českých školách ani online výuky na dálku na Ukrajině neúčastnila pětina ukrajinských středoškoláků pobývajících v Česku. „I přes částečné úlevy u jednotných přijímacích zkoušek nenastoupila velká část ukrajinských středoškoláků do českých škol. Pravděpodobně jde o souběh různých důvodů - od rozdílů vzdělávacích systémů, jazykovou bariéru a malou orientaci v českém školství, přes ukončování online studií na ukrajinských školách, až po malý zájem o nástup do nového prostředí či rodinnou situaci, která tlačí mladé lidi spíše k brigádám, než do školy. Situaci samozřejmě ovlivňuje i přeplněnost škol v mnoha regionech. Jazyková podpora nescholarizovaných dětí navíc běží v jiném modu než jazyková podpora žáků,“ vyjmenovává nejproblematičtější oblasti v zapojování ukrajinských středoškoláků do českých škol Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacího programu Člověka v tísni Varianty.

Zdůrazňuje klíčovou roli krajů jako zřizovatelů středních škol, které mohou jednak podpořit jazykové vzdělávání ukrajinských mladých a zároveň upravovat kapacity a podmínky pro jejich zapojení do škol v budoucnu. Odkazuje na řadu doporučení, které pro začleňování mladých Ukrajinců a Ukrajinek vytvořila organizace Meta:

• Začleňování vícejazyčných žáků – checklist pro kraje
• Podpora návratu nescholarizované vícejazyčné mládeže 15+ do vzdělávání
• Doporučení pro jazykovou přípravu

META ve spolupráci s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty zve na páteční online diskusi: Kraje jsou v realizaci podpory vícejazyčných žáků klíčové stejně jako samotné školy

Do budoucna si zaděláváme na zbytečný integrační problém

„Nejde jen o agendu vzdělávací, ale i o úzkou spolupráci se sociálními pracovníky, kteří mohou ohrožené mladé ukrajinské uprchlíky vyhledávat a aktivně kontaktovat. I v tomto prolnutí vzdělávací a sociální podpory je důležitá koordinační role krajů. Musíme udělat vše pro to, abychom tisíce těchto mladých lidí nenechali vypadnout z našeho zorného pole. Doporučujeme i kombinaci vzdělávacích a volnočasových aktivit hudebních, sportovních a dalších, které zaujmou i ty mladé, kteří z různých důvodů nemají vzdělávání jako prioritu,“ upozorňuje Tomáš Habart a dodává: „Jak opakovaně upozorňuje řada sociologů i odborníků ve vzdělávání, pokud tuto skupinu mladých lidí včas nevtáhneme do společného života i vzdělávání v České republice, zaděláváme si tím na zbytečný integrační problém, který bude spojený s mnohem vyššími náklady a zvyšováním neklidu v celé společnosti.“

Člověk v tísni připravil pro ukrajinské středoškoláky stipendijní program, ve kterém jsou stále ještě volná místa. „Případným zájemcům doporučujeme, aby se obrátili na naše krajské pobočky. Jde o pilotní projekt pro 50 středoškoláků, kteří studují na českých středních školách nebo v Česku studují distančně na ukrajinských středních školách. Nejde pouze o finanční podporu při studiu, ale i pravidelnou individuální spolupráci s kariérním poradcem vztahující se ke školnímu prospěchu či pomoc s řešením problémů ve škole,“ přibližuje Rut Veselá, metodička kariérního poradenství Člověka v tísni.

POZOR, Už jen týden zbývá na podání žádosti o finance na provoz adaptační skupiny právě pro cílovou skupinu mladých Ukrajinců do 18 let!