V Mongolsku vzděláváme včelaře i farmáře
Publikováno: 5. 4. 2012 Doba čtení: 2 minuty
Paní Otgonjargal se loni zúčastnila kurzu na zpracování vlny, který Člověk v tísni pořádal v mongolských oblastech s největší nezaměstnaností. Po školení se rozhodla, že si založí vlastní firmu na zpracování vlny. „I když to zprvu vypadalo, že mít vlastní podnik je jen velký sen, začala jsem s entuziasmem a podporou našich školitelů,“ popisuje Otgonjargal začátky podnikání v Mongolsku.
Na začátku uvažovala pouze o tom, jak nakrmit vlastní rodinu, ale se stále se rozrůstajícím podnikem teď spíše přemýšlí, ja dál živit všechny zaměstnance a jejich rodiny. „Přemýšlím, že bych si vedle dílny ještě otevřela malý obchod se suvenýry,“ plánuje Otgonjargal do budoucna. Zároveň ale dodává, že by si potřebovala doplnit znalosti v obchodu, kontakty a rozšířit sortiment svých bačkor a suvenýrů z vlny. „Nejdůležitější ale je, že jsem začala s podnikáním,“ dodává bodrá Mongolka.
V mongolských oblastech, kde povážlivě roste procento nezaměstnaných, uspořádal Člověk v tísni loni krátkodobá školení nejen o zpracování vlny, ale také o včelařství, chovu prasat nebo produkci zeleniny. Účastníci kurzu si pochvalovali, že mají možnost zvýšit příjmy svých domácností a mnoho z nich na základě získaných znalostí začalo podnikat.
„Včelařství je skvělou příležitostí. Poptávka po medu a produktech z něj dalece převažuje nabídku,“ tvrdí šéfka programů Člověka v tísni v Mongolsku Ganchimeg Tsedendamba. „Kdo ví, v budoucnu třeba naučíme mongolské rolníky vyrábět i medovinu,“ věští regionální koordinátor pro Asii ve společnosti Člověk v tísni Petr Drbohlav.
Kromě drobných kurzů pro rolníky ale Člověk v tísni v zemi především podporuje rozvoj odborného vzdělávání. „Mongolský technický vzdělávací systém je hluboce zakořeněný v socialistických časech a nutně potřebuje modernizaci,“ vysvětluje Petr Drbohlav. Společnost Člověk v tísni proto v oblastech Selenge, Darchan-Uul a severní části ajmagu Tuv organizuje projekt soustředěný na rozvoj zemědělských a zpracovatelských oborů, který financuje Česká rozvojová agentura.
Program se zaměřuje především na výchovu vzdělané pracovní síly a snižování nezaměstnanosti. Ačkoli se Mongolsko začalo více soustředit na vzdělávací programy, na zemědělství je stále kladen daleko menší důraz, než na hornictví nebo stavebnictví. Jakožto ekonomický sektor druhotné priority, zemědělství postrádá zkušené pracovníky a současní absolventi učilišť nejsou schopní čelit požadavkům sektoru.
Učiliště postrádají zdroje a peníze, aby se mohly vypořádat s požadavky trhu. To je obzvlášť naléhavé v průmyslových oblastech, kde se stále častěji zavádějí nové technologie. Člověk v tísni proto v programu podporovaném českou vládou poskytuje vybavení pro zemědělské učňovské školy ve městech Sukhbaatar, Zaamar, Zuunkharaa a Sant. „Tyto oblasti jsme si vybrali, protože mají největší nezaměstnanost mezi mladými lidmi,“ přibližuje Petr Drbohlav.
Mnoho mongolských studentů stále nesplňuje požadavky dnešních zaměstnavatelů. Učňovské školy se proto v budoucnu budou muset více propojit přímo s průmyslem, aby dokázaly odpovídat na potřeby podniků. Člověk v tísni společně s Agenturou profesního vzdělávání v budoucnu hodlají podporovat i lesnictví, vysazování ovocných sadů, zahrádkářství, rybářství a další oblasti zemědělství.