V zahradě v syrském Idlibu se rodí nápady a začíná nový život
Publikováno: 11. 8. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Hamida žije na severu Sýrie. U domu má zahradu, kde vysadila spoustu květin a stromů, o které se pečlivě stará. Odstíny růžových, žlutých a sytě červených květin lemují betonovou stěnu okolo domu. Přes listnatý baldachýn, který se klene nad dvorkem, se rozléhá zpěv ptáků a na zem probleskávají paprsky odpoledního Slunce.
„Tyhle květiny jsem zasadila, protože je měl rád," říká Hamida. „Každý den mi nosíval květiny. 'Mami, hádej, co mám za zády?" říkával: 'Květinu krásnou jako jsi ty'."
Hamidina syna Mohameda zabila před několika lety barelová bomba v jejich rodném Aleppu. Byl zrovna svátek Eid a Hamida mu k této příležitosti koupila nové oblečení a boty. Mohamed si je hned oblékl a utíkal po schodech dolů, aby je ukázal svým kamarádům. V tu chvíli ale na dům dopadla bomba.
Hamida měla nohy plné střepů z rozbitého skla, které bylo všude kolem. Běžela ale hned za svým synem. Když k němu doběhla, byl už mrtvý. Mohameda pohřbili v jeho svátečních šatech na svátek Eid ve věku pěti a půl roku. Byl to její nejmladší syn. Další dva chlapci - Saleh a Mahmud - byli při výbuchu také zraněni.
Výbuch, který zabil malého Mohameda, zničil také jejich dům. 25 let života a vzpomínek se během jediné vteřiny proměnily v trosky a popel. Pryč bylo všechno, co dělá domov domovem. Rodinné fotografie, váza, kterou Hamida dostala od svého manžela k výročí, dětské diplomy.
Z jejich starého života nezůstalo nic. Opustili Aleppo a vydali se do Idlibu. Tam jim jedna stará žena nabídla, že mohou zůstat v jejím domě. I ten byl částečně zničen po bombardování a měl vysklená okna, ta ale Hamida opravila. Na dvoře zasadila květiny a začala doufat v nový život.
Všichni chodí do Hamidiny zahrady
Nyní je Hamidina zahrada místem setkávání. Přátelé, známí a někdy i starý soused z Aleppa sem chodí na návštěvu. Sedává mezi květinami a ve stínu stromů, popíjí kávu a povídá si s ostatními. Říká, že si tu užívají atmosféru, kterou tu Hamida vytvořila.
Spolu s Hamidinou rodinou žijí v této oblasti lidé z různých koutů země. Společné mají to, že je válka vyhnala z domova a v Idlibu našli útočiště. Jednoho dne se Hamidin soused zmínil o svépomocné skupině, kterou podporuje Člověk v tísni, v níž všichni členové pravidelně přispívají malou částkou do společného fondu. Na oplátku pak každý z nich dostane půjčku, kterou může investovat do svého podnikání. Ještě v Aleppu se Hamida naučila vyrábět šampony, prášek na praní, nebo vavřínové mýdlo z olivového oleje. Za svou první půjčku tak nakoupila potřebné suroviny a dala se do práce.
S první várkou směsi Hamida vyrobila a prodala přesně 50 kilogramů pracího prostředku, který si koupili její přátelé, sousedé i rodina.
„Podařilo se mi prodat úplně všechno. Chci si brzy vzít další půjčku, abych mohla začít vyrábět šampon. A pokud si vezmu ještě třetí, budu vyrábět mýdlo. Chtěla bych ve svém domě založit obchod,” říká Hamida.
Aby mohla nadále podporovat rodinu, chce Hamida své podnikání rozšiřovat. Do budoucnosti se dívá s optimismem a věří, že její drobné podnikání se jednou promění v prosperující živnost. „Nevím sice, kdy by se to mohlo povést, ale mám velkou naději, že se náš život změní. Dokud budou na světě existovat lidé, kteří s námi soucítí a podporují nás – lidi vysídlené z domova -mám stále naději.”
Děkujeme USAID za finanční podporu, díky které můžeme pomáhat lidem v Sýrii postavit se na vlastní nohy a rozjíždět vlastní podnikání ve válkou zničené zemi.
