Válka a hlad: Bojujeme s podvýživou v Demokratické republice Kongo

Podle Světové zdravotnické organizace umírá celosvětově téměř polovina dětí do 5 let kvůli podvýživě. To platí také v Kongu, čtvrté nejlidnatější zemi Afriky. Podle 2022 Global Report on Food Crises je mezi patnácti zeměmi světa nejvíce ohroženými současnými celosvětovými krizemi. V mnoha domácnostech se kvalita stravy výrazně zhoršila, a to nejen kvůli nedostatku jídla, ale také například hnojiv.

Více než 40 % dětí trpí zakrněním, které se vyznačuje malým vzrůstem úměrně k věku dítěte a je jedním z indikátorů chronické podvýživy. To způsobuje začarovaný kruh, kdy kvůli podvýživě matek trpí tímto problémem také nová generace dětí. Přestože se hodnoty úbytku a chřadnutí svalů, což je další druh podvýživy vyznačující se nízkou hmotností k výšce člověka, snížily z 16 % v roce 2011 na 6,5 % v roce 2018, čísla jsou stále znepokojivá. Tento problém se týká především kojenců mezi 6-23 měsíci, kteří nemají dostatečnou výživu.

Podvýživu svého syna Ngendoyabeza musela řešit také Charlotte Mujamukire, která žije společně s dalšími vysídlenými lidmi na náhorní plošině Itombwe. Charlotte si všimla, že není zdravotní stav syna v pořádku, když začal velmi rychle ztrácet na hmotnosti. Rozhodla se proto navštívit místní nemocnici, kde synovi dali Plumpy’Nut, výživnou terapeutickou pastu.

Aby mohli rodiče, jako je Charlotte, bojovat s podvýživou svých dětí, učíme je připravit výživnou doplňkovou stravu, například kaši, z lokálně dostupných surovin. Správná výživa je totiž během 1000 dní od začátku těhotenství ženy, až po druhé narozeniny dítěte klíčová pro jeho zdravý růst.

 Podvýživa představuje nebezpečí pro vývoj dítěte. Podvyživené děti mají 11krát větší riziko úmrtí než děti, které podvýživou netrpí. Podvýživa má ale negativní vliv také v dospělosti.

Podvýživa ale není jediný problém, se kterým se země potýká. Po více než dvě dekády je země sužována konflikty, které způsobují nejen násilí a ztráty na životech, ale mají za následek také vnitřní vysídlení více než 5 milionů lidí. Také Jacques musel se svojí rodinou utéct a přišel o všechno své živobytí, včetně dobytka, jehož mléko bylo hlavním zdrojem obživy pro děti. Ale příběh Jacqua bohužel není ojedinělý. Krádeže dobytka jsou v Jižním Kivu na denním pořádku. Pro pastevce jsou tyto loupeže devastující.

Děti a ženy patří v Jižním Kivu mezi ty nejohroženější skupiny a přímo na ně dopadají následky konfliktů. Podmínky ve vesnici a atmosféru strachu popsala Minyeko Victorine, porodní asistentka ze zdravotnického centra Kipupu. 

Podvýživa je ale problém, který ovlivňuje několik vzájemně propojených faktorů, mimo jiné také genderová nerovnost. Také Minyeko Victorine vidí nerovnosti mezi ženami a muži jako problém: 

Protože má na podvýživu vliv řada faktorů, snažíme se k tomuto problému přistupovat uceleně prostřednictvím více sektorového přístupu založeného na spolupráci s komunitou. Zároveň spolupracujeme s místními významnými aktéry, abychom mohli určit potřeby zasažené populace. Naši pomoc přizpůsobujeme místním podmínkám a zdrojům.

Výživa je také spojena s prevencí nemocí pocházejících z konzumace kontaminované vody. Proto je důležité, aby měli lidé přístup k čisté vodě a dodržovali hygienické návyky. V Itombwe a Minembwe jsme proto postavili 8 vodních zdrojů, které využívá více než 7000 lidí.

V Jižním Kivu bojujeme proti podvýživě společně s Médicines du Monde za podpory americké vlády.