Vendula Machová: Největším problémem uprchlíků v Tachově je bydlení a neochota vedení obce

Snahy o koordinovanou pomoc uprchlíkům po vypuknutí ozbrojeného konfliktu vedly k pořádání každoměsíčních kulatých stolů. Vzniklo tak diskusní fórum, na kterém se podílí zástupci odborů, škol, příspěvkových organizací, sociálních služeb a všech, kterých se uprchlická krize dotýká. Během kulatých stolů se mapují problémové oblasti v souvislosti s uprchlickou vlnou. Tachovsko je druhou nejvíc postiženou oblastí v Plzeňském kraji hned po Plzni. Z kulatých stolů vyplynulo, že nejdřív bude potřeba řešit otázku dětí, hlavně takzvané adaptační skupiny. Hlavním problémem se ukázaly být prostory, což se ale díky spolupráci organizací DDM Tachov, ZŠ Zárečná a KOTEC, podařilo vyřešit. V Tachově nyní fungují dvě adaptační skupiny pro děti od 3 – 6 let, jejich provoz je zajištěn i přes prázdniny. Momentálně se řeší výhled na září.

Vendula Machová popisuje vznik centra: „Podařilo se vyjednat s ÚZSVM kancelář, ale je to jenom jedna malá dvoukancelář. To je počátek informačního centra, které by mělo být takovou první vlaštovkou. Postupně bychom z něj rádi vybudovali integrační centrum. Ale vše se odvíjí od vhodného prostoru, který bychom měli mít od 1. 7.“ Poradenské centrum se v současnosti stále zajíždí. Rozjíždí se integrační programy, pracovnice zapůjčily lavice a židle od ZŠ Petra Jilemnického. Vznikl tak prostor pro třídu, kde bude probíhat doučování češtiny pro rodiče s dětmi. V plánu je i, po vzoru klatovského informačního centra, ženský klub. Návštěvnost centra zatím odpovídá tomu, že je nově otevřené, pro humanitární pomoc přichází kolem čtyř rodin denně. Kontaktní dny jsou v pondělí a ve středu, vždy od 9:00 do 16:00, v ostatních dnech probíhá terénní práce.

Po otevření centra se změnila organizace předávání pomoci. V Tachově fungoval sklad humanitární pomoci Červeného kříže, kam potřební chodili pro materiální i potravinovou pomoc. Tento sklad se v návaznosti na otevření centra uzavřel a změnil se také přístup k předávání pomoci. Ta už se nerozděluje paušálně, ale je zde snaha mapovat situaci klientů a pomáhat případově, na základě individuální potřebnosti. „Systém nastavujeme tak, aby lidé u nás dostali základ a hlavně se zmapovali jejich potřeby, pak poukázky na potravinovou a materiální pomoc, odkazujeme je na Červený kříž, KOTEC nebo Sedmdesátku, kde dostanou po domluvě větší humanitární pomoc.“ popisuje pracovnice centra. Ošacení poskytuje Evangelická církev metodistická, která provozuje bazar dětského a ženského oblečení v Sedmdesátce. Zároveň nabízejí i volnočasové aktivity a prostor pro svépomocné skupiny. Lidé, kteří přijdou pro oblečení, tak mají možnost zapojit se do různých aktivit, například přihlásit děti do kroužků. KOTEC se zase hlouběji zaměřuje na práci s rodinou, tíživé životní situace a organizuje i adaptační skupinu.

Tachovský Člověk v tísni se primárně věnuje síťování aktérů a koordinaci pomoci. Pracovnice například pomáhají s organizací adaptačních skupin, hledají možnosti financování a zařizují vhodné prostory. Spolupracují s velkými firmami ve sdružení TEO, díky finančním darům se povedlo zaplatit i tlumočnice pro organizaci KOTEC, DDM Mraveniště a ZŠ Zárečnou. Kromě síťování se pracovnice věnují bydlení, mapují síť Pomáhej Ukrajině, ověřují nabídky bydlení a párují klienty nebo sociální služby s nabídkami pomoci. Zároveň pomáhají zprostředkovat organizacím humanitární pomoc a fungují jako prostředník mezi dárci a organizacemi, které poskytují sociální práci přímo uprchlíkům. Situace na pracovním trhu je zde poměrně dobrá. „Máme dobrou spolupráci s Úřadem práce. Je tady také firma Loxxess, která zaměstnává Ukrajince, má pro ně slušné podmínky, bere je pod kmen, jsou tam ukrajinští mistři. Máme seznamy firem, které přijímají,“ dodává Vendula Machová. Problém je, že někteří lidé, kteří bydlí ve vesnicích, se do práce nedostanou.

Dlouhodobě opomíjený problém je integrace cizinců obecně. Hlavní odpovědnost za řešení situace uprchlíků nese stát. Překážkou účinného řešení uprchlické krize na Tachovsku je také skutečnost, že kulatých stolů se neúčastní vedení města. Z kulatých stolů vzešly podněty pro radu, aby město cílilo na integraci do školských zařízení, a zabývalo se problematikou bydlení. „Člověk v tísni zde supluje stát i město, koordinuje veškerou pomoc,“ dodává Machová. 

Dalším problémem je diskriminace ze strany části veřejnosti. „Je potřeba vysvětlovat, jak důležitá je integrace. Zároveň musíme pomoci cizincům naučit se pravidla naší společnosti a jazyk. Vlna solidarity sice byla v prvních měsících znát, nicméně už citelně opadla,“ upozorňuje Machová. Problém je, že Tachov je malé město, na zhruba 13 tisíc obyvatel je zde 4 tisíce cizinců. Mnozí lidé to vnímají negativně. „Říkat, že tady cizince nechceme, problém nevyřeší, cizinci tady zůstanou,“ uzavírá pracovnice centra.