Většina domácností po povodních stále vysouší, nejhůře jsou na tom lidé z dřevostaveb. Zaplaveným jsme už vyplatili přes 168 miliónů korun
Publikováno: 2. 12. 2024 Doba čtení: 4 minutyVíce než 3300 domácnostem zasaženým povodněmi jsme už na účty zaslali přes 168 milionů korun. Největší výzvou je pro ně v současnosti správné vysoušení, které může podle povodňových expertů Člověka v tísni trvat měsíce.
Na Jesenicku a Krnovsku poskytujeme psychosociální podporu a poradenství. Na místě budeme působit minimálně do poloviny příštího roku. Celkem dárci na naši výzvu SOS povodně přispěli 484 milionů korun.
„Na místě vidíme dva druhy domácností. Jedni si sami osekali omítky, vytrhali podlahy, větrají a domy dobře vysoušejí,“ říká vedoucí povodňového programu Člověka v tísni Aleš Souček. „Druhá skupina lidí jsou ti, kteří domy na vysoušení nemohli připravit. Není jich málo, jsou to lidé staří nebo bez prostředků. Žijí v těch mokrých domech a začíná se jim tam rozjíždět černá plíseň, která je zdravotně nebezpečná. A tihle lidé, kteří nemají sílu nebo prostředky, aby s tou situací něco udělali, pořád žijí v těch nevyhovujících podmínkách,“ říká Souček. Kromě zdravotních komplikací jim může hrozit i další poškození špatně vysušeného domu.
Pro efektivní vysoušení jsme proto vytvořili návody a instruktážní videa. Kromě řádného odstranění omítek jde i o podlahy a důsledné vytápění. Domácnosti, které měly podlahové topení nyní musí topit přímotopy. Skoro všichni vysoušející aktuálně nejvíc řeší ceny energií. „My jim doporučujeme, ať si zaznamenají elektroměry a plynoměry, kdyby energetické společnosti poskytovaly slevy,“ upřesňuje Souček.
Obavy z finančních výdajů nad svoje aktuální možnosti potvrzuje i Alžběta Žilková z Jeseníku. „Mám starý dům postavený z cihel. Přes den jsou u mě řemeslníci, kteří zapínají i vysoušeče, střídají se u mě i u sousedů, kteří taky vysušují. Do Vánoc to určitě nestihneme. Mám určité obavy zejména z toho, abych zvládla zaplatit práci řemeslníků a koupit veškeré nové vybavení domácnosti,“ říká paní Jílková.
Aktuální informace o naší pomoci při povodních:
Dřevokazné houby ohrožují statiku domů
Úspěšnost vysoušení se podle expertů liší typem zasažených staveb. Nejhůře jsou na tom zpravidla lidé z dřevostaveb. U zděných staveb je menší pravděpodobnost, že vlivem vlhkosti dojde k zásadnímu poškození i když dům nebude aktivně vysoušený. „Toto však neplatí pro moderní dřevostavby, pokud voda pronikne do izolace ve stěnách, nemůže se z uzavřené konstrukce dobře odpařit a zadržená vlhkost vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj dřevokazných hub, které v po čase mohou zničit nosnou dřevěnou konstrukci. Z toho plyne, že dřevostavby je potřeba po povodni nákladně a odborně vysušit a opravit,” říká inženýr Aleš Tomášek, který se dlouhodobě věnuje obnově povodněmi zasažených domů v Česku i v zahraničí.
Do postižených obcí jsme distribuovali elektrická kladiva na otloukání omítek, které už využilo přes 250 domácností nebo 24 malých bagrů k odstranění naplavenin a likvidaci škod, které pracovali v 11 obcích na Krnovsku a Jesenicku.
Jak na vysoušení?
- Pro efektivní vysoušení jsme společně s inženýrem Alešem Tomáškem vytvořili instruktážní video.
- Kromě řádného odstranění omítek jde primárně o podlahy a důsledné vytápění.
- Postiženým domácnostem doporučujeme zaznamenávat si stavy elektroměrů a plynoměrů pro případ, kdyby energetické společnosti poskytovaly slevy.
- Přečtěte si naši brožuru Žijeme v záplavovém území, která obsahuje spoustu užitečných rad, jak si poradit s obnovou vyplavených objektů.
Lidem z demolic budeme poskytovat psychosociální pomoc
Rozsah škod na některých objektech je natolik vážný, že byly po důkladném ohledání označeny jako neobyvatelné a určené k demolici. “Podle údajů od našich terénních pracovníků a dat od HZS je momentálně identifikovaných 26 nemovitosti na Krnovsku a 39 na Jesenicku, které jsou určené ke kompletní demolici. Bohužel, tato čísla pravděpodobně nejsou finální a situaci budeme nadále monitorovat a nabízet postiženým domácnostem psychosociální pomoc během těchto traumatických chvil,” dodává vedoucí povodňového programu Aleš Souček.
Další pomoc a plány
Od počátku října také vyplácíme plošnou finanční pomoc 50 tisíc korun domácnostem, kterým voda vyplavila obytnou plochu. Podpora je určena na pokrytí nejnutnějších výdajů a oprav. Dosud jsme takto vyplatili více než 168 milionů korun 3 365 rodinám.
Na povodňové helplince nadále poskytujeme poradenství, které se v současné době zaměřuje na pomoc s digitálními podpisy smluv, monitoringem, případně s dotazy na další možnosti pomoci ze strany neziskových organizací i od státu. Od začátku povodní jsme už odbavili téměř 5600 hovorů.
Od počátku povodní jsme do postižených regionů dovezli materiální a potravinovou pomoc za víc než 16 milionů korun. Do odříznutých obcí dodali přes 55 tisíc litrů pitné vody a do potravinových bank v postižených oblastech dopravili dva kamiony trvanlivých potravin. Na úklid a dezinfekci nakoupili 20 tisíc litrů Sava, 500 tlakových myček, tisíce košťat, rýžáků, kýblů, koleček, lopat, rukavic, holínek nebo 200 čerpadel. V listopadu jsme také nejvíce postiženým lidem distribuovali 1 000 kusů dárkových karet IKEA v hodnotě 10 000 Kč.
V další fázi se budeme věnovat nejohroženějším domácnostem s výraznými škodami na majetku. Nejpostiženějším regionem zůstává Jesenicko, kde je stále 147 domácností bez přístupu k vodě a plynu. Tato práce by měla trvat zhruba do poloviny příštího roku, kdy působení v zasažených oblastech převezme náš enviromentální tým pro práci na víceletém programu prevence katastrof.