Víceletá gymnázia, rodiče a budoucnost dětí. Výzkum ukazuje, jaké jsou korelace mezi vzděláním rodičů a přechodem dětí na gymnázia

Téměř polovina respondentů pak nesouhlasí s tím, že se podstatně zhorší kvalita základních škol poté, co některé děti odejdou na víceletá gymnázia (naopak souhlasí 38%). Zároveň 80% rodičů by buď ponechala víceletá gymnázia v současném stavu, nebo by si je přála více výběrová. Elitnější gymnázia by si více přáli rodiče, kteří mají starší děti (44 %), méně pak rodiče dětí v předškolním věku (36 %). Vysokoškolsky vzdělaní rodiče také více očekávají (47%), že se na druhém stupni základní školy zhorší kvalita školy po odchodu části dětí na víceletá gymnázia, než podle lidí bez maturity (34 %). Výhody víceletých gymnázií (souhlasí 51 %) a zhoršení kvality ZŠ (47 %) akcentují více lidé s vysokoškolskými ambicemi pro své děti, než lidé, které takové ambice nemají (41%, resp. 36%). To může znamenat, že „ambiciózní “ rodiče vnímají odchod dětí na víceletá gymnázia jako faktor negativně ovlivňující kvalitu základních škol a volí pro své děti přechod na víceletá gymnázia i právě proto, aby jejich dítěte nezůstalo na – domněle zhoršeném – 2. stupni ZŠ.

Výzkumu se účastnilo zhruba 1500 respondentů ve věku 25 – 60 let, jde tedy o reprezentativní sondu pro populaci rodičů dětí ve věku 3 - 26 let. Výsledky ukázaly, že 39% respondentů by na současném stavu víceletých gymnázií nic neměnilo, 41 % respondentů by omezilo počet dětí na víceletých gymnáziích na nejnadanější děti. Názor na gymnázia se neliší pouze dosaženým vzděláním rodičů, ale i věkem. Nejstarší lidé považují za hodnotnější víceletá gymnázia, než kombinaci ZŠ a čtyřletého gymnázia (54 % oproti 39 % u nejmladších). Budoucnost vzdělání svých dětí vidí mnohem jasněji rodiče s vysokoškolským vzděláním. Víceleté gymnázium pro své děti plánuje či je na něm měla nebo má více než třetina (37 %) vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Oproti rodičům s maturitou (17 %) je to dvojnásobek, oproti rodičům bez maturity (11 %) dokonce trojnásobek. Tento stav, kdy vysokoškoláci častěji posílají svoje děti na víceletá gymnázia (jak ukazuje analýza i v případě průměrného prospěchu), může být jedním z důvodů vysoké reprodukce vzdělanostních statusů v ČR.

„Z výzkumu vyplynulo, že 65 % rodičů neočekává u svých dětí vyšší vzdělání než maturitní. Zároveň se potvrdilo, že víceletá gymnázia jsou preferována zdaleka nejvíce vysokoškoláky, přičemž právě v jejich rodinách iniciují přechod na víceleté gymnázium většinou rodiče. Přestože dominantním důvodem pro přechod dítěte na víceleté gymnázium je pro všechny rodiče očekávané zvýšení šancí přijetí na VŠ, je zjevné, že šance dětí jsou výrazně závislé na rodinném zázemí a vzdělání rodičů, což jednak není fér vůči dětem, ale není to ani výhodné z hlediska celé společnosti,“ říká Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni.

Myslíme na budoucnost

Podobné nároky, jako byly pravděpodobně kladeny na rodiče samotné, kladou rodiče s diplomem i na své děti. Vysokoškolské vzdělání pro své děti si zdaleka nejvíce přejí rodiče, kteří jej sami dosáhli – ze 66 %, což je téměř dvakrát více než rodiče s maturitou (36 %) a trojnásobně více než rodiče bez maturity (21 %). Rodiče bez maturity a s maturitou se pak téměř neliší z hlediska aspirování na maturitu u svých dětí (s maturitou 58 %, bez maturity 62 %). (Pokus o) přechod na víceleté gymnázium významně souvisí nejen s průměrnými známkami v páté třídě, ale také s aspirací rodičů na vysokoškolské vzdělání vlastních dětí. Pokud si rodiče přejí u svého dítěte vysokoškolskou dráhu a zároveň toto dítě dosahuje výborných známek v matematice a češtině, zkouší jej umístit na víceleté gymnázium v 37 % případů. Děti lidí s vysokými aspiracemi nedosahující výborných známek (19 %) chodí na víceletá gymnázia častěji než děti lidí s menšími aspiracemi dosahující výborných známek (16 %). Na víceletá gymnázia posílají rodiče vysokoškoláci své děti v případě, že mají v páté třídě vynikající známky ze 46 %. Vysokoškoláci, jejichž děti mají horší výsledky, volí víceletá gymnázia téměř stejně často jako rodiče o nižším vzdělání, kteří ale mají excelující děti (ve srovnání 15 % u vysokoškoláků vs. 20 % u nižšího vzdělání). Faktor přijetí na vysokou školu je důležitý pro 54% rodičů.

Rodiče jako iniciátoři jsou mezi vysokoškoláky zastoupeni 59 % a mezi lidmi bez maturity 31 %. Osoba, která dá podnět k přechodu na víceleté gymnázium, tak souvisí s dosaženým vzděláním rodičů dítěte. Obecně čím vyšší stupeň vzdělání, tím spíše přechod iniciovali sami rodiče. Se snižujícím se stupněm vzdělání pak nabývá na významu jiná dospělá osoba (zpravidla učitel/učitelka dítěte) a zejména názor dítěte samotného.

Důvody přechodu na víceletá gymnázia

U rodičů, kteří by si pro své děti přáli vysokoškolské vzdělání, převládají při rozhodnutí nezkoušet přijímací zkoušky na víceletá gymnázia ohledy na názor dítěte (48 % vs. 43 % u ostatních), neochota je vytrhávat z kolektivu (32 % vs. 18 %) a vlastní rozhodnutí (14 % proti 9 %). Rodiče bez vysokoškolských ambic pro vlastní dítě pak tuto možnost častěji vůbec nezvažovali (23 % vs. 20 %) a také se více obávali neúspěchu či náročnosti víceletého gymnázia (v součtu 28 % oproti 6 % obav u rodičů s vysokoškolskými ambicemi).

Klima třídy

Rodiče, kteří mají zkušenost s dítětem na víceletém gymnáziu, si spíše myslí, že se klima na základní škole, odkud jejich dítě odešlo, změnilo k horšímu (25 % oproti 11 % u ostatních). U rodičů bez takovéto zkušenosti převažuje dojem, že se situace na základní škole nijak nezměnila (58 % vs. 41 %).

Rodiče vysokoškoláci nejčastěji uvádějí, že pocity jejich dětí na ZŠ se po období odchodů na víceletá gymnázia zlepšily (15 % oproti 7 % u rodičů bez maturity) nebo zůstaly stejné (66 % oproti 43 %). Rodiče bez maturity také ze všech nejčastěji nevědí (39 % vs. 13 % u vysokoškoláků). Tento rozdíl v jistotě bychom mohli na jedné straně přičítat možnému menšímu zájmu rodičů s nižším vzděláním o úspěchy a subjektivní vnímání školy u vlastních dětí, na druhé straně pak může hrát roli snaha vzdělanějších rodičů potvrdit si (často vlastní) správné rozhodnutí dát děti na víceleté gymnázium.

Zde může hrát roli očekávání zhoršení ZŠ v důsledku odchodů na víceletá gymnázia u rodičů, kteří víceletá gymnázia pro své děti volí. Dalším faktorem může být, že rodiče, kteří dítě na víceleté gymnázium nedali, mají častěji zkušenost se třídami, kde se tolik neodcházelo a nedošlo v nich reálně k propadu kvality.