Vlastními slovy: co pro studenty v Zambii znamená nová škola
Publikováno: 7. 11. 2019 Doba čtení: 3 minutyNa konci května Člověk v tísni slavnostně předal nově přestavenou budovu Nang’umbijské základní školy tamním úřadům. Tento projekt byl součástí sbírky Člověka v tísni - Postavme školu v Africe, v rámci které zde vznikly dvě nové třídy a dvě sanitační zařízení. Žáci dostali také padesát nových lavic a dvě tabule. Během slavnostního předání školy si tým Člověka v tísni v Zambii povídal se dvěma studenty z vesnice Mushukula v komunitě Mabuto - s dívkou Pumulo Inambao (14) a chlapcem Ndala Chibwala (16). Co na novou školu říkají?
Jak velká je vaše rodina?
Pumulo Inambao: „Bydlím s rodiči a mám čtyři sourozence, dva starší bratry a dva mladší bratry.”
Ndala Chibwala: „Nás je v rodině devět – moje matka, otec, jedna starší sestra, dvě mladší sestry a tři mladší bratři.”
Jaké to bylo chodit do Nang’umbijské základní školy před její rekonstrukcí?
Ndala Chibwala: „Vždycky byl pro žáky problém vejít se ráno do třídy kvůli omezenému počtu lavic a židlí. To už teď neřešíme.”
Jak se vám líbí vaše nová třída?
Pumulo Inambao: „Mně se třída líbí moc. Už jen ten pohled na ni.”
Ndala Chibwala: „Je krásná; Moc se mi líbí.”
Ovlivňuje nová třída vaši docházku?
Pumulo Inambao: „Ano, motivuje mě k tomu, abych každý den přišla.”
Ndala Chibwala: “Ano.”
Jakto?
Pumulo Inambao: „Dříve to bylo tak, že když jste přišli pozdě, museli jste sedět na zemi, ale teď můžeme všichni sedět v lavicích. Dřív jsme do školy přicházeli velmi brzo, abychom si zabrali místo v lavici. Většinou jsme přišli tak hodinu před začátkem vyučování – jedině tak jsme měli jistotu, že si sedneme."
Ndala Chibwala: „Mnoho žáků do školy chodí proto, že její prostředí je opravdu krásné. Přímo to vybízí sem chodit. Od té doby, co Člověk v tísni postavil tuto novou třídu, já i moji spolužáci do školy ráno chodíme. Je lepší se učit dopoledne, když je ještě chladno. Odpoledne se pak připravujeme na testy a zkoušky.”
Jakým dalším způsobem ovlivnily nové učebny vaše studium?
Pumulo Inambao: „Vím, že mě tu nyní čeká pohodlné místo, kde se dobře učí a baví mě do školy chodit a studovat.”
Ndala Chibwala: „Teď máme ve třídě velkou tabuli, kam se vejdou všechny poznámky. Psaní nás teď opravdu baví.”
Co si přejete na světě ze všeho nejvíc?
Pumulo Inambao: „Chci žít pohodlný život a moct podporovat své rodiče.”
Ndala Chibwala: „Já bych chtěl přispět k rozvoji své země, třeba léčit nemocné lidi v nemocnici.”
Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Pumulo Inambao: „Chtěla bych být zdravotní sestrou.”
Ndala Chibwala: „Já bych chtěl být doktorem.”
Jaký je největší problém, se kterým se v každodenním životě potýkáte? Jakým způsobem ho řešíte?
Pumulo Inambao: „Pro mě není úplně snadné chodit pravidelně do školy, protože moji rodiče si nemohou dovolit platit všechny potřebné školní výdaje. Když nejsem ve škole, často je to proto, že pomáhám mamince prodávat banány, abychom si mohli dovolit zaplatit alespoň něco."
Ndala Chibwala: „Moji rodiče jen stěží zaplatí poplatky za moje studium. Snaží se vydělat peníze na mou školu prodejem ryb, ale letos žádné ryby nejsou, to kvůli suchu.”
Stavba školy byla z části financována i díky českým základním a středním školám, které uspořádaly charitativní Běhy pro Afriku. Děkujeme všem studentům a dárcům, kteří přispěli do sbírky Postavme školu v Africe.