Vraťme hlas pronásledovaným. Některým jde o život

Svět je méně bezpečným a méně svobodných místem, než býval. Sýrie, Egypt, Bělorusko, Rusko, Venezuela, Ázerbájdžán, Gruzie... A přibývají další a další regiony, kde i za obyčejný nesouhlas s oficiální linií vyjádřený pouze na sociální sítí hrozí v lepším případě propuštění ze zaměstnání nebo vyhazov ze školy, v tom horším vězení. Nebo i něco horšího.

V budoucnu podle našich zkušeností bude stoupat počet lidí, kteří potřebují přemístit do bezpečí. Rovněž bude narůstat potřeba psychosociální pomoci. Proto jsme vloni v předvečer výročí sametové revoluce vyhlásili veřejnou sbírku SOS Svoboda, která se má těchto statečných lidí zastat a pozvednout hlas na jejich obranu. Za rok jsme od vás vybrali už víc než 2,3 milionů korun. Za tuto částku jsme již pomohli stovkám osob.

Co pro ochranu lidských práv děláme

1. Pomáháme jednotlivcům

Pomáháme lidem, kteří hájí lidská práva a základní svobody. Podporujeme právníky, novináře, aktivisty, umělce i blogery, kterým hrozí fyzická či psychická újma nebo perzekuce ze strany státu. Převážíme je do bezpečí, zajistíme jim právníka nebo psychologa a pokud jsou ve vězení, bojujeme za jejich propuštění.

2. Posilujeme organizace

Pro vybraná občanská sdružení organizujeme školení, workshopy, studijní cesty a stáže, aby se propojili s podobnými organizacemi a naučili rozvíjet svou činnost. Každoročně podpoříme aktéry občanské společnosti téměř 200 projekty a granty.

3. Informujeme politiky a zákonodárce

Setkáváme se s klíčovými osobnostmi na národní i mezinárodní úrovni. Informujeme je o problémech lidskoprávních aktivistů a navrhujeme aktivity, které vedou k systémovým změnám. Ročně se účastníme desítek až stovek takových advokačních setkání, v České republice i v zahraničí.

Země, kde jsou kritické hlasy umlčovány

V současnosti působíme na 4 kontinentech a 20 zemích a regionech: ve východní Evropě (Ázerbájdžán, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina), ve Střední Asii, Latinské Americe (Kuba, Venezuela, Ekvádor, Honduras a Nikaragua), v severní Africe (Egypt, Libye) a jihovýchodní Asii (Vietnam). Poskytujeme rovněž ochranu ruským aktivistům v exilu, kteří pokračují ve své práci ze zahraničí.

V posledním roce jsme hodně pomáhali například na Ukrajině, ve Střední Asii, v Ázerbájdžánu, v Egyptě nebo v Nikaragui.

• Na Ukrajině podporujeme organizace, které mapují válečných zločiny páchané ruskou armádou

• Ve Střední Asii jsme právní a humanitární podporu poskytli celkem 32 pronásledovaným aktivistům, novinářům a politickým vězňům

• v Ázerbájdžánu jsme pomohli desítkám pronásledovaných novinářů, aktivistů a politických vězňů pokrýt náklady na přesídlení, právní pomoc či psychosociální podporu; Postavili jsme se také za propuštění novinářů z ázerbájdžánského nezávislého média ABZAS.

• V Jižní Americe, zejména pak v Nikaragui, jsme do bezpečí přemístili vyšší desítky osob

• V Egyptě hodně pomáháme novinářům. Několik jsme podporovali v jejich práci poté, co byli nuceni uprchnout do bezpečí. 

Lidé, za které jsme se postavili. 

Nariman Dželal: Místopředseda parlamentu krymských Tatarů, politický vězeň ruského režimu. 

„V roce 2014 na Krymu zavládl strach. Ocitli jsme se v koncentráku 21. století. Jeho zdi a oplocení byly neviditelné, maskované novými školami, silnicemi, novostavbami. V tom koncentráku však platí tvrdá pravidla a vládnou tvrdí dozorci ...”

To jsou slova jednoho z krymskotatarských lídrů, novináře a básníka Narimana Dželala. Poslední dva roky a 10 měsíců neprávem strávil za mřížemi ruského vězení. Vyjít z něj neměl dříve než za dalších 14 let.

Na jeho případ jsme dlouhodobě upozorňovali a bojovali za jeho propuštění. Na konci letošního června přišla radostná zpráva: Nariman Dželal byl propuštěn, na svobodu se dostal v rámci jedné z výměn zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Po propuštění na naše pozvání navštívil Česko a souhlasil s tím, že se stane hlavní tváří naší kampaně. 

Narimanův osud po roce 2014

Nariman Dželal se rozhodl zůstat na Krymu i po jeho okupaci Ruskem. Rizik, které to obnáší, si byl dobře vědom: „Je to jako chodit na okraji propasti. Když se v FSB rozhodnou, že má být člověk zlikvidován, nic ho nezachrání,“ popisoval během své návštěvy Prahy na jaře roku 2020, kdy se zúčastnil veřejného slyšení ke Krymu v českém Senátu.

4. září 2021 se u jeho dveří objevili maskovaní muži a sdělili mu, že ho podezírají z „úmyslného poškození plynovodu.“ Než Narimana soud poslal do vazby, drželi ho dva dny ve sklepě v poutech a s taškou na hlavě.

V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen k 17 letům vězení. Jeho rozsudek měl vystrašit další odpůrce anexe Krymu. Brutální psychický a fyzický nátlak si vybral daň v podobě otoků a křečových žil na obou nohách (vězni bývají nuceni až 16 hodin denně stát), silné bolesti zad mu způsobuje neléčená kýla meziobratlové ploténky, kritický je stav jeho zubů.

V jednom z dopisů zpoza mříží napsal: „Nezoufejte, že nic nemůžete změnit. Nezoufejte, že budoucnost je ztracená. Naši předci přežili nejen drsné podmínky deportace, ale dokázali se vrátit na rodný Krym. Obstáli v boji se sovětským impériem. Oni přežili deportaci, my jsme povinni přežít okupaci. Abychom zůstali sami sebou. Zůstávám s vámi. I za zdmi vězení.“

Lidskoprávní organizace k dnešnímu dni evidují na Krymu 218 případů politických vězňů, 132 z nich se týká krymských Tatarů.

Aidos Sadykov: Smrt v exilu 

Dva dlouholeté kazašští novináři Aidos a Natalya Sadykovovi se žurnalistice věnovali více než 20 let. Kvůli své činnosti v opoziční straně Azat a zapojení do odborů ve svém rodném městě Aktobe byl Aidos obviněn z „podněcování k nepřátelství“ a na dva roky uvězněn.

V roce 2014 se spolu se Sedykovovi spolu s dětmi přestěhovali do ukrajinského Kyjeva, protože úřady zahájily vykonstruované trestní stíhání proti Natalyji. V exilu založili YouTube kanál Base (link), který má nyní více než 1 milion odběratelů.

18. června 2024 byl Aidos v blízkosti svého domu postřelen dvěma neznámými útočníky. Dva týdny po střelbě zemřel.

Podle dostupných informací byli oba pachatelé napojeni na kazašský bezpečnostní aparát. I když kazašské úřady důrazně popírají jakoukoli spojitost s případem, s ukrajinskými úřady na vyšetřování aktivně nespolupracují a odmítají vydat jednoho z podezřelých nebo sdílet informace o jeho stíhání. Druhý podezřelý je údajně na útěku.

Navzdory tragické události se Natalya nadále věnuje žurnalistice. Po atentátu na Aidose jsme podpořili rodinu finančními prostředky, což významně pomáhá Natalye pokračovat v její důležité novinářské práci.

Nargiz Absalamová: mladá novinářka, která jen dělala svou práci 

Nargiz Absalamová je mladá 25letá azerbájdžánská novinářka, která spolupracovala s jedním z posledních nezávislých médií v zemi Abzas Media. Za činnost spojenou se svou profesí již zažila mnoho pronásledování.

V prosinci 2021 utrpěla zranění páteře při protestech proti novému zákonu o médiích. Dlouho nemohla sama chodit. Dne 30. listopadu 2023 byla předvolána na hlavní policejní oddělení v Baku jako svědek v souvislosti se zatčením kolegů novinářů z Abzas Media, kteří čelili vykonstruovanému obvinění ze „spiknutí s cílem nelegálně přivést peníze do země“. Po příchodu na stanici byla zadržena a obviněna z pašování. Dne 1. prosince 2023 byla umístěna do tříměsíční vyšetřovací vazby. Dne 26. prosince soud zamítl návrh jejího právního zástupce na přemístění z vazby do domácího vězení.

Ve vazbě je Nargiz Absalamová držena v nevyhovujících podmínkách. Má poranění páteře a trpí bolestmi zad kvůli chybějící ortopedické matraci. Nemá dostatek vody k udržování hygieny. Úřady jí zakázaly telefonovat s rodinou i právníkem.

Dne 1. března 2024 během jednání u odvolacího soudu zasáhli vězeňští dozorci do jejího práva na řádnou obhajobu. V soudní síni jí odepřeli právo mluvit s právním zástupcem s absurdním tvrzením, že nemá právo s právníkem hovořit bez přítomnosti soudce. Rovněž jí odmítli opustit klec, ve které jsou obžalovaní během jednání uzavřeni, a to ani poté, co dostala povolení od samotného soudce.

Vyšetřovací vazba byla následně Absalamové dvakrát prodloužena. Dne 16. srpna 2024 úřady rozšířily obžalobu a vznesly nová obvinění, včetně “nezákonného podnikání, praní špinavých peněz, daňových úniků a padělání dokumentů.”

Dne 7. září 2024 okresní soud opět prodloužil Nargiz vyšetřovací vazbu o další tři měsíce. V současné době čeká na předání svého případu soudu.

Viktor Navarro, neúnavný bojovník z Venezuely 

Venezuelský novinář a aktivista Victor Navarro se dlouhodobě věnuje tématu porušování lidských práv venezuelskám režimem. Založil organizaci Voces de la Memoria, je členem správní rady nadace Community Ambassadors Foundation. Jejich činnost se primárně zaměřuje na obranu práv nejzranitelnějších skupin venezuelské společnosti.

Ve Venezuele aktivisté čelí kriminalizaci, pronásledování a obtěžování ze strany venezuelských úřadů. Jsou svévolně zatýkáni a obviňování z vykonstruovaných trestných činů, většina z nich již byla přinucena Venezuelu opustit. Sám Victor byl svévolně zadržen v roce 2018, obviněn ze „zrady a terorismu“ a pět měsíců držen v nechvalně proslulé věznici El Helicoide, kde panují nelidské podmínky. Při výsleších byl Victor mnohokrát podroben mučení.

Victor Navarro se neúnavně věnuje obranou demokracie i v exilu. Jádrem jeho současné činnosti jsou advokační aktivity, kterými upozorňuje na zločiny venezuelského režimu. V Norsku, Spojených státech či v Bruselu podával svědectví o zločinech páchaných diktaturou Nicolase Madura. Naposledy na sebe upozornil v září tohoto roku, kdy vystoupil jako svědek před federálním soudem v argentinském Buenos Aires, který vydal nařízení k zatčení venezuelského prezidenta Nicólase Madura a ministra vnitra Diosdado Cabella.