Vytváříme v Sýrii nové pracovní příležitosti

Na severu Sýrie Člověk v tísni umožňuje lidem postavit se na vlastní nohy a poskytuje jim pracovní příležitosti díky programu „Cash for Work”. Kromě toho, že si lidé vydělají peníze, tak pomáhají například s opravou zničené infrastruktury a celkovou obnovou měst. Práci našel i Ibrahim, který je původem z Aleppa a nyní dohlíží na kvalitu práce v týmu, který dává poničené město dohromady.

„Uklízíme sutiny a vše, co tu zůstalo po ostřelování. Otevíráme tak lidem znovu ulice, které byly zavalené a zničené. Město je teď čistší a vypadá to tu mnohem lépe,” říká Ibrahim.

Ostřelování jej vyhnalo i s celou rodinou dvakrát z domova. „Opustit domov bylo náročné hlavně psychicky. Zároveň jsem se ale hrozně bál o naše děti. Utíkali jsme během náletů, bylo to strašlivé,” vypráví Ibrahim.

„Vzpomínám si, že to bylo v zimě. Děti se pak začaly třást. Ne zimou, ale strachy. Pořád si tyhle hrozné věci živě pamatují.”

Zvýšení životních nákladů a nedostatek pracovních příležitostí. To jsou podle Ibrahima od začátku konfliktu největší změny v každodenním životě Syřanů.

Z vyhodnocení humanitárních potřeb, které provedla organizace REACH, vyplývá, že najít si práci je prioritou pro 79 % obyvatel severozápadní Sýrie.

„Ceny jsou velmi vysoké a stále stoupají. Díky Člověku v tísni jsem ale získal práci a mohl jsem zajistit vše potřebné pro svou rodinu. Mohl jsem nakoupit potraviny, léky pro děti a věci na topení na zimu. Pomohlo mi to ale také psychicky a práce viditelně prospěla i městu.“

„Dělám něco užitečného pro společnost”

Podobnou zkušenost jako Ibrahim a miliony dalších Syřanů, má i Asma. Kvůli bojům se musela stěhovat už mnohokrát, žila v několika táborech pro vnitřně vysídlené lidi a hledala bezpečí. Najít a udržet si v takových podmínkách práci je téměř nemožné.

I tak Asma ve svém stanu vzpomínala na svou práci před válkou: „Šití jsem milovala. Měla jsem malý šicí stroj a pořád jsem šila a opravovala oblečení. Vydělávala jsem tím pro celou rodinu.“ 

Svůj šicí stroj si s sebou ale vzít nemohla. Musela domov opustit ve spěchu. Její dospělí synové pak pracovali v továrnách, ale jak říká Asma: „Všechny jsou už zničené. Teď moji synové pracují, kdykoliv se naskytne nějaká příležitost.“

Když se Asma dozvěděla, že Člověk v tísni hledá v jednom z táborů švadlenu, která by šila školní uniformy pro děti, hned se přihlásila.

„Člověk v tísni umožňuje dětem, aby chodily do školy, a tým jim také poskytuje uniformy. Práce mě baví, protože dělám něco dobrého pro společnost. A můj vnuk chodí do školy, kterou Člověk v tísni podporuje," říká Asma. 

Asma je ráda, že její rodina je v současné době v bezpečí a že se jí podařilo získat zaměstnání. Vzpomínky na válku ji ale stále pronásledují: „Válka změnila všechno. Jeden z mých synů byl vážně zraněný. Teď nemůže mluvit. Můj druhý syn byl postřelen a přišel o část nohy. A já jsem ztratila bratra. Válka připravila spoustu dětí o možnost chodit do školy. A nejvíc naše životy ovlivnil strach.“

Více než 90% obyvatel Sýrie žije pod hranicí chudoby

Podle nejnovějších informací evropské kanceláře ECHO potřebuje v Sýrii humanitární pomoc přibližně 14,6 milionu lidí a očekává se, že nedostatku potravin budou v roce 2022 čelit téměř dvě třetiny obyvatel. Pokles kvalitních možností obživy brání více než 90 % obyvatel Sýrie žijících pod hranicí chudoby, vymanit se ze závislosti na pomoci. 

Lidé se navíc z táborů pro vnitřně vysídlené lidi nemohou vracet domů, protože nemají jak finančně zabezpečit své rodiny. Nevládní organizace poskytující v Sýrii humanitární pomoc se shodují, že tyto problémy je možné řešit pouze skrze dlouhodobé financování projektů zaměřených na obnovu a stabilizaci země. Jen tak je možné dlouhodobě umožnit Syřanům postavit se na vlastní nohy.

Naše podpora Ibrahima a jeho rodiny by nebyla možná bez finanční podpory USAID. Díky tomuto financování může Člověk v tísni pokračovat v podpoře ohrožených rodin na severu Sýrie.