Vzpomínají na včely a doufají v sladký život v Arménii

Publikováno: 7. 8. 2024 Doba čtení: 2 minuty
Vzpomínají na včely a doufají v sladký život v Arménii
© Foto: Tereza Hronová

Maria a Semyon Avanesyanovi si ze všeho nejvíce přáli šťastně dožít ve svém domě s velkou zahradou v Náhorním Karabachu. Ale kvůli konfliktu museli v roce 2023 utéct do Arménie. Teď od nás dostali podporu v podobě poukázky na vybavení domácnosti.

„Ochutnejte náš med, věřím, že jste něco tak dobrého ještě nikdy neměli,“ nabízí nám Semyon. Společně se svojí ženou Marií se v Náhorním Karabachu starali o včely a vyráběli med. Právě sklenice medu byla jedna z mála vzácných věcí, které si s sebou do Arménie vzali.

„Už od dětství mě včelařství zajímalo. Můj děda mě naučil, jak se o včely správně starat. O něco později jsem začal se včelařstvím sám. Ale potom jsme se museli přestěhovat sem do Arménie a nechat naše včely v Náhorním Karabachu. Zůstalo tam kolem 55 našich včelstev,“ říká Semyon.

Protože museli manželé rychle utéct do bezpečí, nechali ve svém domě téměř všechen svůj majetek. Přestěhovali se do domu ve městě Masis, který patřil jejich synovi před tím, než před několika lety tragicky zemřel při dopravní nehodě.

 „Nepotřebujeme k životu žádné věci, všechno, co potřebujeme, můžeme sehnat i tady. Ale hrob našeho syna zůstane už navždy tam,“ říká Maria se slzami v očích.

Avanesyanovi jsou jednou z rodin, které jsme podpořili prostřednictvím poukázek, díky kterým si mohli pořídit potřebné vybavení do jejich domu. „Díky vaší podpoře jsme si koupili konvici, pračku a mikrovlnku,“ říká Maria.

V arménských regionech jsme podpořili 1260 domácností prostřednictvím poukázek v hodnotě asi 15 200 Kč. Vysídleným lidem jsme mohli takto pomoci také díky Evropské unii a Netherlands Refugee Foundation Stichting Vluchteling.

Díky podpoře Stichting Vluchteling jsme poskytli v rámci našeho dalšího projektu rodinám v regionech Vayots Dzor a Syunik ekologické brikety, každé domácnosti jednu tunu. Díky EU jsme se mohli zaměřit na přípravu na zimu - distribuci eko-briket na topení, platby za energie, poukázky na oblečení a peřiny - a provoz bezpečných míst pro děti. Pomoc dostalo přes 20 tisíc lidí.

Avanesyanovi ale nejsou jedni z těch, kteří by pouze nečinně seděli. Začali se starat o zahrádku, jako tomu ostatně bylo celý jejich život.

„I když jsme se přestěhovali do Arménie, jsme pořád stejní lidé – neustále musíme něco dělat. Na naší malé zahrádce už jsme vysadili několik stromů. Je pravda, že jsme přišli o všechno, ale nechceme teď pouze sedět a nic nedělat, to není správně. Lidé by se měli neustále snažit něco vytvářet,“ říká Semyon. 

Plánuje také znovu začít se včelařstvím. Doufá, že na naší další návštěvě nám už nabídne med z jejich nového domova v Arménii.

Autor: Tereza Hronová

Související články