Z krize děláme příležitost: Vyučování na dálku v Sýrii
Publikováno: 26. 5. 2020 Doba čtení: 4 minuty
Čím déle během krize děti nechodí do školy, tím méně je pravděpodobné, že se někdy do lavic vrátí. V Sýrii ale vzdělávání znamená mnohem víc, než jen docházet na hodiny. Škola je pro děti bezpečným místem, které jim poskytuje nové podněty - můžou si tam hrát, učit se a rozvíjet. Díky tomu mohou zapomenout na problémy.
Hned jak místní autority v Sýrii uzavřely v březnu školy a vzdělávací centra kvůli pandemii COVID-19, Člověk v tísni začal s učiteli a facilitátory v severní Sýrii pracovat na nových metodách výuky na dálku.
„I v těchto těžkých časech je stěžejní pokračovat ve výuce,“ říká Hasan, učitel matematiky pro 120 dětí v provincii Idlib. Náš tým specializovaný na vzdělávání zorganizoval školení pro pedagogické pracovníky, na kterém se učili, jak vést hodiny on-line. Zapojili jsme školy a učitelé, aby nás podpořili.
„První dny jsme vedli zajímavé diskuse a předávali si zkušenosti,“ mluví Hasan o době, kdy i v Sýrii začala platit opatření proti koronaviru. „Založili jsme na WhatsAppu skupiny pro studenty a rodiče a už během toho školení nám radili - například v tom, abychom neposílali moc videí, soustředili se na hlasové zprávy, obrázky a zadávali v předstihu připravené domácí úkoly,“ dodává.
Když vznikla metodologie pro výuku na dálku, bylo potřeba ji uvést do praxe. “Nejdřív bylo potřeba společně s rodiči žáků vytvořit ve WhatsAppu tématické skupiny podle předmětů. Pak jsme naplánovali hodiny do rozvrhu,” popisuje učitel Hasan. K tomu všemu byla potřeba flexibilita a nadšení učitelů, což Hasanovi rozhodně nechybělo. Pozorovali jsme, jak se kvalita vyučování na dálku během nucené izolace zvyšuje. Práce učitelů se stala důležitější než kdy dříve. Zároveň velkou roli hrála motivace rodičů, aby děti pokračovaly ve vzdělávání.
Na okolnostech nezáleží
To, že děti nemůžou být ve škole osobně, bylo pro mnohé těžké, ne však pro čtrnáctiletého Husseina. Díky výuce na dálku si oblíbil matematiku. “Úplně jsem se do toho zamiloval. Přijde mi to mnohem jednodušší a zajímavější než třeba dějepis a zeměpis,” říká. “Baví mě počítat rovnice a řešit složité matematické a geometrické příklady,” dodává. Hussein se vlastně také naučil komunikaci na WhatsAppu, což teď hojně využívá.
“Máme teď skupinové chaty pro všechny učitelé a studenty [od 8. třídy] a zvlášť skupiny pro učitele stejných předmětů,” vysvětluje. “Například máme chatovací skupinu na fyziku, kde máme hodiny a můžeme se tam ptát a posílat úkoly učiteli. Ale snažíme se tam neposílat zbytečné věci, vyhnout se spamování, jako v jiných skupinách.”
Hussein připouští, že výuka na dálku je o něco těžší než chodit do školy osobně. “Ale určitě je to lepší, než sedět doma a nedělat nic. Něco se naučím a využívám čas k něčemu dobrému,” dodává.
Našel motivaci se učit, bez ohledu na okolnosti. “Chtěl bych získat univerzitní titul, abych měl lepší vyhlídky do budoucna a práci. Až dospěju, chtěl bych být inženýr nebo architekt, abych mohl mému otci a příbuzným najít půdu, navrhnout vlastní dům a postavit ho takový, jaký si ho představujeme.”
Psychosociální podpora na prvním místě
Pro Mohammada, otce čtyř dětí, je projekt vyučování na dálku velký přínos, i když s sebou nese i spoustu výzev. “Máme hodně problémů – museli jsme opustit naše domovy, žijeme ve stanu v táboře a k tomu přibyla ta pandemie. I tak si užívám čas, který trávím s dětmi při hodinách psychosociální podpory. S tím nám pomáhá Člověk v tísni,” říká Mohammad. Před tím, než přišla nucená izolace, neměl na své děti tolik času.
Mohammad se musí spolehnout na svůj mobilní telefon, což je teď jediný nástroj, aby se děti mohly učit. “Sdílejí s námi [Člověk v tísni] hodně užitečných věcí [přes WhatsApp], jako jsou rady, instrukce a dětské hry, které nám pomáhají vysvětlit okolnosti COVID-19.”
Shahod je v podobné situaci. Žije s devíti členy jeho rodiny v táboře na severu Sýrie a netrpělivě čeká na další úkoly, které dostane od pracovníků Člověka v tísni. “Je to příležitost, jak být s mými dětmi. Nikdy jsme takhle dlouho v kuse spolu nebyli.”
Stejně jako vyučování na dálku i psychosociální podpora probíhá přes WhatsApp v 15 táborech pro vnitřní uprchlíky na severu Sýrie. V tuhle chvíli se snažíme zlepšit přístup k technologii a internetu pro ty, kteří jsou nejvíce ohrožení.
***
Od roku 2013 Člověk v tísni pomáhá v Sýrii opravovat a znovu otevírat školy, aby děti postižené válkou mohly pokračovat ve výuce. Otevíráme bezpečná místa pro děti, které nemohou chodit do klasické školy. Letos podporujeme 15 500 dětí v severní Sýrii a nyní 85 % z nich pravidelně využívá vyučování na dálku. Tento projekt je možný díky Evropské unii (European Neighbourhood Instrument -ENI a EU Humanitarian Aid) a České rozvojové agentuře.
Zde se dozvíte vice o naší práci v Sýrii.
*WhatsAppové animace vznikly na základě reálných konverzací studentů a učitelů, které jsme v minulých týdnech podpořili.
