Ze Slovinska do Kosova: Lekce cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Publikováno: 26. 3. 2025 Doba čtení: 4 minuty

Je dobré se inspirovat tam, kde věci dobře fungují. V Kosovu se zaměřujeme na zlepšení oblasti životního prostředí, konkrétně na cirkulární ekonomiku a udržitelná řešení. Zorganizovali jsme proto studijní pobyt do Slovinska pro představitele institucí a organizací občanské společnosti z Kosova. Umožnili jsme jim setkání se slovinskými protějšky, aby mohli vzájemně sdílet své zkušenosti. Jaké příklady dobré praxe si přivezli představitelé naší kosovské delegace ze Slovinska?                              

Ze Slovinska do Kosova: Lekce cirkulární ekonomiky a udržitelnosti
© Foto: Člověk v tísni

Na studijní pobyt se vydala rozmanitá skupina představitelů institucí, které se zabývají tématem udržitelnosti a ekonomiky v Kosovu, a to v soukromém, veřejném i neziskovém sektoru.

V rámci několika dní, které strávili ve Slovinsku, se mohli dozvědět, jak v zemi prakticky funguje zapojení prvků cirkulární ekonomiky na regionální i celonárodní úrovni. Zároveň to byla příležitost pro navázání nových kontaktů s institucemi ve Slovinsku, které mají řadu zkušeností s cirkulární ekonomikou. 

„Pro náš studijní pobyt jsme si vybrali Slovinsko, protože je v oblasti cirkulární ekonomiky velmi pokročilé. Týká se to především nakládání s odpady, ekologického zadávání veřejných zakázek a politik, které podporují zelená témata. Zkušenosti ze Slovinska jsou pro Kosovo velmi cenné. Je vidět, že se Slovinsku podařilo dosáhnout v oblasti udržitelnosti díky různým inovacím velkých úspěchů. Pro Kosovo je to tak model, který může adaptovat také v místním kontextu a zajistit tak plynulejší a hladší přechod na cirkulární ekonomiku,“ říká Lendita Kastrati z Člověka v tísni.

V Kosovu jsou zelená témata pořád v začátcích

Podle Lendity je Kosovo stále v začátcích zavádění témat udržitelnosti do politického rozhodování i běžného života. 

„Největší problém a mezery v Kosovu v oblasti udržitelnosti vidím v tématu nakládání s odpady. Kosovo nemá ucelený systém na třídění odpadu, recyklování a zapojení veřejnosti v tomto ohledu. Jsou také potřeba lepší procesy na podporu cirkulárních modelů v oblasti podnikání a lepší přístup k financím na udržitelné inovace. Zároveň jsou snahy o zavedení ekologických veřejných zakázek teprve v začátcích, a právě vyřešení těchto problému je základ pro to, abychom se mohli v oblasti cirkulární ekonomiky posunout,“ říká Lendita.

Delegace z Kosova měla příležitost sdílet své zkušenosti s různými společnostmi a institucemi, které ve Slovinsku pomohly zavést principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. 

„Nejvíc inspirující pro mě byla velmi úzká spolupráce mezi městy a podniky na projektech týkajících se cirkulární ekonomiky. Věřím, že se správným přístupem a motivací má Kosovo potenciál zavést podobný systém, a to konkrétně v oblasti nakládání s odpady a upcyklování,“ říká Merita Sylaj z Kosovo Apparel Marketing Association. 

Díky inspiraci ze zahraničí mohou změnit situaci doma

Agon Vuthi ze společnosti Izolimi Plast ocenil především spolupráci se soukromým sektorem.

„Co na mě zanechalo velký dojem, jak z pozice zástupce soukromého sektoru, tak pozorovatele, byla úzká spolupráce mezi soukromými firmami a řadou dalších organizací. Taková partnerství v naší zemi stále nejsou plně rozvinutá. Doufáme, že znalosti, které jsme ve Slovinsku získali a vhled do toho, jak tento systém funguje, nám pomůže zasazovat se o podobná zlepšení také v Kosovu.“

Efektivita ve třídění odpadu ve Slovinsku inspirovala také Agona. „Co si odnáším ze Slovinska? Asi nejvíce mě zaujal jejich velmi efektivní systém třídění odpadu. Téměř 70 % odpadu se třídí přímo u zdroje, zatímco zbylých 30 % putuje do recyklačních zařízení. Bylo zajímavé vidět, jak továrna na zpracování odpadu používá odpadky k tomu, aby vytvořila novou energii nebo teplo. Tím pádem končí jen asi 5 % odpadu na skládkách.“

„Myslím, že je potřeba zmínit také slovinský závazek k podpoře ekologických veřejných zakázek. Zapojením principů cirkulární ekonomiky do veřejných výběrových řízení si země zajistí, že budou vládní zakázky upřednostňovat udržitelné materiály, energeticky úsporné produkty a služby, které propagují udržitelnost. Kdyby Kosovo postupovalo stejným způsobem, mohla by se zvýšit poptávka po udržitelném stavebnictví, ekologických obalech a energeticky efektivní veřejné infrastruktuře,“ říká Lendita.

Učit se od těch nejpovolanějších

„Jedním z nejinspirativnějších aspektů byl pro mě systematický přístup Slovinska ke vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky a zavedení těchto řešení napříč městy, podniky a vzdělávacími institucemi. Věřím tomu, že zavedení těchto modelů v Kosovu je možné, a to hlavně v oblastech, jako jsou již zmíněné ekologické veřejné zakázky, odborná školení pro udržitelná odvětví a podpora průmyslové symbiózy – tím mám na mysli případy, kdy odpad z jednoho průmyslu slouží jako materiál pro ten další,“ dodává Lendita.

Delegace z Kosova měla možnost učit se od těch nejpovolanějších v tomto odvětví. Navštívila například neziskovou organizaci Ecologists Without Borders, Institut pro inovace a rozvoj Univerzity v Lublani, vedení města Lublaně, Reuse Cetre Ljubljana a Ministerstvo životního prostředí, klimatu a energetiky.

Společně s účastníky studijního pobytu se pravidelně scházíme a pracujeme na dokumentu, který bude apelovat na rozhodovací orgány v Kosovu, aby využívaly tato doporučení v praxi. Zároveň budeme prezentovat naše poznatky a doporučení na Veletrhu cirkulární ekonomiky v Prištině.

Studijní pobyt dal účastníkům vhled do toho, jak funguje zavádění zelených témat do praxe v jiné zemi. Zároveň získali cenné kontakty na experty a profesionály v oboru.

Tento projekt je financován Kanceláří Evropské komise v Kosovu a spolupracujeme na něm společně s kosovskou organizací Green Renaissance.
Autor: Člověk v tísni

Související články