HN: "Změna režimu vyostřila problémy, které měl Afghánistán už před návratem Tálibánu."
Publikováno: 17. 2. 2022 Doba čtení: 2 minuty„Afghánci žijí v nejistotě. Jedna věc je, co nový režim říká: tedy vraťte se do práce a podobně. A druhá, jak to fakticky vypadá. Životní situace se zhoršuje. Lidé si navíc pamatují, jak se Tálibán dříve choval,“ vysvětluje v rozhovoru pro HN Jan Šindelář, koordinátor humanitárních projektů organizace Člověk v tísni v Afghánistánu.
„Mluvil jsem s jednou rodinou a jejich bratrance zatkl Tálibán. A oni najednou nevědí, co to znamená. Je to běžný výslech, nebo už ho nikdy neuvidí? Je to začátek perzekuce celé rodiny? Je přitom možné, že třeba něco ukradl nebo se z jejich pohledu opravdu dopustil něčeho špatného,“ popisuje Šindelář, který v Afghánistánu dříve strávil tři roky a nyní tam opět působí. „Byl jsem nedávno v Kábulu a v Mazáre Šarífu (čtvrté největší město v Afghánistánu, pozn. red.), kde dívky mohou chodit do školy. Ale byla tam nejistota, co se stane v budoucnu,“ říká s tím, že v západní provincii Bádghís zase místní Tálibán vyhlásil, že dívky do školy chodit nebudou. „Lidé nevědí, co to znamená a co se může ještě stát,“ dodává.
Většina Afghánců by se mohla dostat pod hranici chudoby
Hnutí Tálibán se k moci znovu dostalo přesně před půlrokem. Už předtím se zhruba 42milionová země potýkala s vážnými potížemi a patřila mezi nejchudší na světě. Za posledních pět let ji navíc třikrát postihla sucha, která zemědělcům zničila úrodu.
Do chvíle, než se Tálibán znovu ujal moci, asi 80 procent afghánského rozpočtu pocházelo ze zahraničí, tedy od vlády USA a dalších zemí, jako je třeba Velká Británie. Příliv těchto peněz však téměř ustal a nový režim bojuje s tím, jak zajistit fungování státní správy, zdravotnictví nebo také školství. USA po příchodu Tálibánu k moci navíc zmrazily finanční rezervy afghánské centrální banky. Minulý týden americký prezident Joe Biden oznámil, že zhruba sedm miliard dolarů zabavených afghánské centrální bance rozdělí mezi příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001 a na financování humanitární pomoci v Afghánistánu.
„Změna režimu ještě vyostřila problémy, které měl Afghánistán před návratem Tálibánu. Do humanitární krize ale přinesla nové znaky – vůbec poprvé vidíme v takové míře městskou chudobu, která vychází hlavně z toho, že zaměstnanci státní či městské správy nedostávají více než čtyři měsíce zaplaceno,“ vysvětluje Šindelář. Podle něj má zhruba devět milionů obyvatel potíže zajistit si základní potřeby, tedy potraviny či pitnou vodu.
